Oficiální stránky města Zlína

29.01.2010

Pro pokácení velkého stromu či jiné dřeviny i na vlastní zahradě musí mít majitel souhlas orgánu ochrany přírody, ve Zlíně tedy Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína (OŽPaZ). "Jestliže chce někdo pokácet strom, který má ve výšce 130 cm nad zemí obvod kmene větší než 80 cm, musí mít souhlas odpovídajícího útvaru," připomněl náměstek primátorky Hynek Steska a dodal, že zákon nerozlišuje, zda se jedná o dřeviny okrasné nebo ovocné. "V případě keřů požaduje zákon souhlas u mýcení plochy nad 40 m2", doplnil H. Steska. Současně upozornil, že pro kompenzaci ekologické újmy může OŽPaZ uložit náhradní výsadbu a péči o vysazené dřeviny.
Mírnější je zákon u kácení z důvodů pěstebních. Pokud chce majitel vykácet dřeviny za účelem obnovy porostů či výchovné probírky musí kácení nejméně 15 dní předem písemně oznámit. S pracemi může začít až po uplynutí této lhůty. Pokud by kácení odporovalo zákonu, musí ho OŽPaZ zastavit.

Jestliže je stav dřeviny již takový, že ohrožuje život či hrozí škoda značného rozsahu, a je nutný neodkladný zásah, vyžaduje zákon pouze následné ohlášení skácení stromu. A to do 15 dnů od zásahu. "Jedná se např. o strom u chodníku, který se zlomil pod tíhou sněhu nebo ho rozštípl blesk, případně je strom již odumřelý," uvedl příklady H. Steska. Současně doporučil, aby majitelé v těchto případech poškozenou dřevinu vyfotili či jiným způsobem zadokumentovali, aby předešli případným sporům, zda skutečně byl stav dřeviny havarijní.

Častým problémem jsou podrosty kořenů a převisy větví na sousední pozemek. Vlastník pozemku je může podle občanského zákoníku odstraňovat, avšak musí tak činit šetrně a ve vhodné roční době. Nesmí dojít k poškození dřeviny.

Optimální doba ke kácení je v období tzv. vegetačního klidu, tj. od 1. října do 30. března.

Nejpřísněji zákon chrání stromy památné, kterých je ve Zlíně nyní třináct. "Jedná se například o dub v Malenovicích, jeřáb oskeruše na Cigánově, lípu velkolistou v zahradě rodinného domu na ulici Sokolská," doplnil H. Steska.

Žádost o povolení ke kácení podává vlastník pozemku, případně nájemce či jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka. Žádost musí obsahovat jméno, datum narození a adresu žadatele, doložení vlastnického práva k pozemkům, na nichž se dřeviny nachází, včetně situačního nákresu, specifikaci dřevin, které mají být káceny (druh, počet, obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí nebo plocha keřů) a dostatečné zdůvodnění žádosti. Stejné náležitosti musí obsahovat i oznámení o kácení.

Porušením zákona o ochraně přírody např. skácením dřeviny bez příslušného povolení nebo jejím poškozením, a to i nevhodně provedeným ořezem, se osoba dopouští přestupku. Výše pokuty, kterou může OŽPaZ uložit, závisí na závažnosti porušení. Pohybuje se u fyzických osob až do výše dvacet tisíc korun. U právnických osob nebo fyzických osob při výkonu podnikatelské činnosti může orgán ochrany přírody uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun. V loňském roce uložil orgán ochrany přírody pokuty za nepovolené kácení v celkové výši šedesát tisíc korun. Jedná o případy, při nichž se protiprávní jednáni v rámci správního řízení viníkovi prokázalo.
 

Čtenost článku: 276

zpět