Evropské dědictví

Název lokality

Městská památková zóna Zlín

Vlastník lokality (pozemků)

Statutární město Zlín, Zlínský kraj a soukromí vlastníci

Veřejné či soukromé orgány zodpovídající za lokalitu

za ochranu lokality dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči zodpovídá obecní úřad obce s rozšířenou působností v tomto případě Magistrát města Zlína

Poštovní adresa

nám. Míru 12, 761 40 Zlín

Zeměpisné souřadnice lokality/ místa/ památkového objektu

http://www.mapy.cz/#x=140602944@y=132980608@z=14@mm=FP@sa=s@st=s@ssq=Loc:%2049%C2%B013'22.339%22N,%2017%C2%B039'47.898%22E@sss=1@ssp=140598648_132972480_140613032_132985560

Popis lokality

Jde o území Městské památkové zóny Zlín (vytýčena a prohlášena vyhláškou Jihomoravského KNV ze dne 20. 11. 1990 o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny). Území je ojedinělé jak svým rozsahem (cca 400 ha, 3197 objektů), tak předmětem památkové ochrany.

Jde o chráněné hodnoty nejen architektonické, ale i unikátní urbanismus z krátkého časového období 20. – 50. let 20. století, souvisejícího s překotným rozmachem Baťova obuvnického koncernu. Charakteristická pro zlínský urbanismus je plánovitá urbanizace: funkční zónování s výrobou s továrními objekty, komunikacemi a železnicí, veřejnými stavbami, bydlením, zelení, podmíněné i geograficky a spojené s principem prolínání přírodního a civilizačního prostředí, tedy principem zahradního města. Pro architekturu je typické opakování standardizovaných stavebních konstrukcí, modifikovaných do funkčně různorodých objektů, jednoduché kubické formy, materiálová a barevná jednota (železobeton, režné zdivo, typizovaná okna jak pro tovární objekty, tak pro objekty občanské vybavenosti a bydlení).
Území zahrnuje:

(zpracovala Ing. Arch. Alena Nožková)

Historie lokality

Na přelomu 19. a 20. století měl Zlín necelých 3000 obyvatel a byl nevýznamnou obcí. Pro jeho další rozvoj byl velmi důležitý rok 1894, kdy zde založil svou obuvnickou dílnu Tomáš Baťa. Rozvoj firmy ovlivnila Baťova přísně praktická a ryze účelová filozofie: na jedné straně vlastnit a vyrábět pokud možno vše, co je k finálnímu výrobku potřeba (od zdrojů surovin až po vlastní obchodní síť), a na druhé straně motivovat k úspěšné práci.

Důsledkem je široká nabídka příležitostí k práci, k bydlení zásadně individuálnímu, vzdělání, nákupu, odpočinku, odrážející se v horečné stavební činnosti výstavbou rozsáhlého továrního areálu, a následně budováním celých obytných čtvrtí, veřejných budov a dalších objektů. Důležitým faktorem jedinečnosti baťovské architektury bylo působení významných architektů - Jan Kotěra, František Lydie Gahura, Miroslav Lorenc a Vladimír Karfík.

Počátek svébytného architektonického stylu města se datuje do r. 1924, kdy nastupuje nová stavební technologie – hlavním krédem je ekonomie, flexibilita, rychlost výstavby. Vzniká standardní typ tovární budovy: 2 – 5-tipodlažní železobetonový skelet, na půdorysu 13 x 3 moduly s vertikálním komunikačním jádrem. Obvodový plášť je s cihelnými parapety a velkorysými okny, které komfortně osvětlují interiér. Typizované průmyslové objekty byly řazeny šachovnicově do větších výrobních souborů, vzájemně jsou propojeny dopravním zařízením. Typizace vede ke konstrukční, dispoziční a provozní jednoduchosti, postupně se vyvíjí "zlínská standardizace", aplikovaná ve variacích na všechny veřejné stavby.
S růstem počtu zaměstnanců továrny vznikla potřeba zajistit jim bydlení. Základní ideu "pracovat společně, individuálně žít" splňuje zahradní město, promítnuté do regulačního plánu první dělnické kolonie Letná (arch. Kotěra, r. 1915). Urbanistická koncepce citlivě reaguje na svažitý terén trasováním komunikační sítě i rafinovaným pootočením jednotných rodinných domků nárožím vůči komunikaci, vše v zeleni bez plotů, s prolínáním do krajinné zeleně. Staví se především tzv. ¼ domky, ½ domky, typické kubickým tvarem, režným zdivem, soklem z betonu.

Následuje výstavba dalších obytných čtvrtí: Nad Ovčírnou, v údolní nivě Dřevnice pak Zálešná, Podvesná (výstavba zahájena v r. 1926), je zřejmá kontinuita koncepce 1- a 2- domků v zeleni. Výroba a osídlení jsou jasně diferencované, obytné čtvrti prostorově propojené s centrem a současně spojené s přírodou. Konstrukce domu je cihelná s dřevěnými stropy, převážně s plochými střechami, dispozice má vysoký obytný komfort. Výstavba čtvrti Díly, započatá v r. 1930, je pokračováním osvědčených zásad výstavby, je využíváno svažitého terénu, např. ke zřizování garáží.

Důležitým mezníkem ve vývoji města je 1. regulační plán Zlína (arch. Gahura, 1934), který vymezil zelenou S-J příčnou osu, tzv. Gahurův prospekt, v kontrastu k přirozené podélné ose sevřeného údolí. V křížení těchto os bylo na přelomu 20. a 30. let postaveno nové centrum, velkorysé náměstí Práce. Umístěny zde byly Masarykovy školy, na západ od nich byly zrealizovány Tržnice, Obchodní dům, Velké kino a Společenský dům (dnes Hotel Moskva). Severně prostor náměstí uzavírá Správní budova č. 21 továrního areálu. Zelená osa je lemována internáty pro svobodné muže a ženy a zakončena dominujícím proskleným památníkem T. Bati. Použití standardizované konstrukce v mnoha variacích dává prostoru stylovou jednotu.

Neméně významné jsou objekty a obytné lokality hromadného bydlení z poválečného období vykazující rovněž vysokou architektonickou a urbanistickou hodnotu – Zimní lázně, Kolektivní dům, obytný soubor Obeciny, obytné domy Morýsovy a Drofovy domy, vše realizované ve východní části města.

Jde o téměř intaktně dochovaný soubor industriálního zahradního města, ve světě výjimečný, s jednotnou, výrazně kvalitní architekturou. Funkční změny objektů (např. konverze části továrního areálu na veřejné stavby – galerie, nemocnice, škola) probíhají za dohledu památkové péče, bez zásadních změn architektonického vzhledu.
Kulturně historická, dokumentační a užitná hodnota území je naprosto výjimečná.
(zpracovala Ing. Arch. Alena Nožková)

Odůvodnění zápisu

Tomáš Baťa v roce 1923 úspěšně kandidoval na místo starosty města Zlína a od tohoto data začíná integrálně budovat město a průmyslový podnik Baťa ve vzájemném sepětí a návaznosti. Jeho idea průmyslového města, v němž se člověk stává článkem výrobního soukolí v pracovní době a individualitou, které je dostupný přiměřený luxus ve volném čas, byla tak zhmotněna v realitě města Zlína.

Pro evropskou identitu je důležitá Baťova idea volného trhu, která v soudobém kontextu celních a měnových bariér výrazně předběhla svou dobu. Aby ji mohl realizovat, začal exportovat ne finální výrobek (zboží), ale exportoval průmyslové celky tj. průmyslová města, která budoval podle prověřeného zlínského modelu v celé Evropě, ale i v Asii, Africe a Jižní Americe.

Stejně tak je pro evropskou identitu důležitá idea volného pohybu osob. Továrny Baťa a město Zlín absorbovaly nejdříve z celého Československa invenční a výkonné mladé lidi, kterým dalo město a průmyslová podnik příležitost vypracovat se. Tito lidé zbavení z části klasických vazeb na prostředí, v němž vyrůstali, se stali později nositeli i šiřiteli baťovských idejí v celém světě.
(zpracovala Mgr. Kateřina Pešatová a Ing. Barbora Muselíková)

Související odkazy

Evropské dědictví v České republice

Postup města Zlína při získání prestižní značky Evropské dědictví

Červen 2008 dokument z jednání Rady ministrů kultury Evropské unie
"Evropské kulturní dědictví - cílem projektu je vytvoření sítě kulturních památek, přírodních nebo městských lokalit a významných pamětihodností, vypovídajících o dějinách a evropském dědictví. Evropský seznam by však neměl být konkurentem Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO."

11. a 12. 9. 2008 návštěva ministra kultury Václava Jehličky ve Zlíně
V doprovodu primátorky PhDr. Ireny Ondrové se ministr kultury seznámil s městskou památkovou zónou Zlín a kulturními památkami uvnitř zóny

20. 11. 2008 ministr kultury Václav Jehlička oznamuje první čtyři lokality vytipované na zápis mezi evropské dědictví z České republiky
"Vysoká u Příbrami je neodlučně spojena s osobou skladatele Antonína Dvořáka, architektura Zlína pak vyniká unikátní baťovskou architekturou. Současný trend zájmu o industriální památky pak podtrhuje nominace železáren ve Vítkovicích. První čtveřici pak doplňuje zámek Kynžvart spjatý s knížetem Metternichem – jedním z hlavních aktérů evropské diplomacie po napoleonských válkách."

1. 1. 2009 - Priority Ministerstva kultury pro České předsednictví Evropské unie
Definováno 11 stěžejních bodů českého předsednictví Evropské unii v oblasti kultury, audiovize a ochrany duševního vlastnictví:
Podpora projektu Evropská známka kulturního dědictví (European Heritage Label).

19. 1. 2009 vystoupil ministr kultury ČR Václav Jehlička ve Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu s projevem, ve kterém upozornil na priority předsednictví ČR Evropské unii v oblasti kultury.
"Osobně je mi velice blízký projekt v oblasti evropského kulturního dědictví, a sice označení významných památek emblémem "Evropské dědictví", vycházející ze závěrů Rady z 20. listopadu 2008. Je to úsilí nalézt věci, které nás spojují, které pomáhají vytvářet naši evropskou identitu. A hledání evropské identity je pro nás – země na východě Unie - obzvláště důležité. Česká republika podpořila tento projekt a to jak již existující mezivládní iniciativy, tak především úsilí přenést jej na komunitární úroveň. Obdobně, jako je tomu u projektu "Evropské hlavní město kultury". Do existující iniciativy se zapojilo 19 členských států Unie a Švýcarsko."

26. a 27. 3. 2009 se v Praze uskutečnila konference Fórum pro kreativní Evropu
Konferenci pořádá Ministerstvo kultury ČR ve spolupráci s Evropskou komisí jako jednu z hlavních akcí Evropského roku kreativity a inovací 2009 a zároveň jako příspěvek k diskuzi o Evropském programu pro kulturu v globalizujícím se světě, zejména jednoho z jeho tří hlavních cílů, kterým je podpora kultury jako katalyzátoru kreativity. Jejím cílem bylo propagovat a podporovat přístup široké veřejnosti ke kulturnímu dědictví jakožto zdroji základních hodnot EU a sledovat vývoj projektu označení "Evropské dědictví".

V dubnu 2009 vypracoval Útvar hlavního architekta a Odbor kultury Magistrátu města Zlína odůvodnění pro zápis městské památkové zóny Zlín mezi Evropské dědictví (European Heritage) podle formuláře definovaného evropskou komisí a předal jej v národním jazyce Ministerstvu kultury České republiky, které zajišťovalo centrálně překlad a odevzdání všech podkladů pro projednání v Evropské komisi. Důraz při odůvodnění zápisu byl kladen na tzv. evropskou přidanou hodnotu.

V květnu 2009 MKČR precizovalo zápisové formuláře a předalo je na projednání a rozhodnutí Evropské komisi pro kulturu
Evropská komise pro kulturu městu Zlín udělila značku Evropské kulturní dědictví. O městu Zlínu můžete dočíst například na stránkách španělského ministerstva kultury: http://www.mcu.es/patrimonio/MC/PatrimonioEur/Red/RCheca_Ciudad_Tomas_Bata.html

2. 9. 2009 město Zlín převzalo od MKČR označení Evropské dědictví na smaltové ceduli, která byla po konzultaci s památkovou péči instalována na podloubí radnice

Září 2009 obnovení práce na přípravy Koncepce státní památkové péče
Na základě výzvy ke spolupráci na přípravě nové koncepce státní památkové péče dopracoval OK MMZ podněty shromážděné MKČR v roce 2007 a nově upozornil na nutnost zapojit do českého právního systému značku Evropské dědictví.

12. 10. 2009 odhalení označení Evropské dědictví u příležitosti 5. bienále Industriální stopy, jehož pořadatelem je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, ČSSI a Národní památkový ústav ve spolupráci s Útvarem hlavního architekta statutárního města Zlína. 

20. 5. 2011 Rada ministrů pro kulturu během veřejné rozpravy dospěla k politické dohodě k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení "Evropské dědictví".

16. 11. 2011 EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE přijaly rozhodnutí č. 1194/2011/EU, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení "Evropské dědictví"

22. 11. 2011 bylo publikováno ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1194/2011/EU ze dne 16. 11. 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení "Evropské dědictví", v Úředním věstníku Evropské unie v českém jazyce

KALENDÁŘ AKCÍ A VÝROČÍ

«únor '17»
PÚSČPSN
  
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
     
KONTAKTNÍ SPOJENÍ
statutární město Zlín
náměstí Míru 12
761 40 Zlín
(všechna detašovaná pracoviště)

IČ: 00283924
ÚŘEDNÍ HODINY
Po / St 8.00 - 17.00
Út, Čt, Pá po dohodě občana
s pracovníkem odboru

výpis dle pracovišť »
TELEFON
Tel.  +420 577 630 111
DATOVÁ SCHRÁNKA
ID: 5ttb7bs
E-PODATELNA
ZTRÁTY A NÁLEZY
Další kontakty

DOPORUČUJEME NAVŠTÍVIT

filharmonie bohuslava MartinůInformační a prezentační stránky Filharmonie bohuslava Martinů městské divadlo ZlínInformační a prezentační stránky PSG ZlínInformační a prezentační stránky Starý ZlínInformační a prezentační stránky Starý Zlín ZOO ZLÍNInformační a prezentační stránky ZOO Zlín Steza ZlínInformační a prezentační stránky Steza Zlín Útulek VršavaInformační a prezentační stránky Útulek Vršava Městská policie ZlínInformační a prezentační stránky Lesy města ZlínaInformační a prezentační stránky