Oficiální stránky města Zlína

Je příjemné, když po divokých privatizačních devadesátých letech zjistíme, že jsou ve městě objekty, které přestály toto období bez úhony a zachovaly si dokonce stejnou náplň jako v předrevolučních dobách. Pocit neměnnosti a stálosti je umocněn, pokud zjistíme, že jim zůstaly často cenné interiérové prvky, které noví investoři nestačili -inovovat-.Ve valné většině se však spíše jedná o situaci opačnou. Negativními stavebními zásahy jsou poznamenány celé části baťovských obytných čtvrtí. Nezůstalo uchováno ani rodinné stříbro občanské vybavenosti ve středu města. Tak můžeme namátkou jmenovat např. přístavby k jižní fasádě hotelu Moskva, znehodnocení velkoprostorů obchodního domu a tržnice rozčleněním na malé prodejny. V mnoha případech se zdevastované fasády objektů ukrývají pod nánosem reklam a architektuře ubližují i nevkusně řešené portály rozmanitých obchodů v přízemí, jak je to patrné např.u objektů bývalých internátů. To vše je mnohde navíc obklopeno špatně udržovanými chodníky, přerostlou zelení a všude parkujícími auty. Nemusíme se však pohybovat jen uprostřed města. Také dříve živé a upravené prostory a objekty v okrajových částech Zlína jsou dnes spíše jeho ostudou. Za všechny uveďme kdysi frekventovaný areál Družba. Možná více kritický, ale pravdivý obraz současného stavu. V těchto případech se jedná o objekty, které mají v rukou soukromí investoři, kteří se snaží o rychlý návrat finančních prostředků bez ohledu na architekturu a míru dobrého vkusu. Město má téměř nulovou možnost, jak tuto situaci ovlivnit.

Naštěstí lépe dopadají objekty, které zůstaly v majetku města. Tyto byly povětšinou ušetřeny razantních přestaveb, a přestože jejich stavebně technický stav není nejlepší, je tu šance na uchránění jejich architektonických hodnot. Např. Velké kino přes řadu plánů, jak jej přestavět, zůstalo kinem s pořád nejkapacitnějším sálem ve městě. Je potřebný a pravidelně využíván. V současnosti probíhá oprava havarijního stavu střechy, je plánována výměna podlahovin a sedadel, vše v souladu s požadavky památkářů, neboť se jedná o památkově chráněný objekt.

Do stejného režimu spadá i Malá scéna, dříve Obchodní a společenský dům na Dílech, postavený v roce 1937 podle návrhu arch. Karfíka. Je součástí unikátního městotvorného souboru budov, kdy čtyři symetricky umístěné objekty svobodáren tvoří přechod mezi centrálním objektem a okolními rodinnými domky.

Desítky let znají Zlíňáci Malou scénu jako sídlo Lidové školy umění (LŠU), hudebního, tanečního a dramatického oddělení. Dlouhou dobu zde sídlil i výtvarný obor, líheň zlínských architektů a výtvarníků. Jenom pro zajímavost, původní náplní objektu bylo kino se zázemím v suterénu, obchody, služby, bufet a knihovna v přízemí, tělocvična, kavárna s kuželnou a hernou v patře. Kino v podzemí je provozováno doposud bez větších stavebních úprav. Pravidelně je využíváno dramatickým kroužkem a pro filmová a divadelní představení. Obchody v parteru ze Štefánikovy ulice několikrát změnily nájemníky a náplň. Zmizela i kdysi hojně navštěvovaná prodejna partiové obuvi. V horním patře byla počátkem devadesátých let provedena vestavba mezipatra pro potřeby LŠU. Jinak po celé desítky let nebyl proveden na objektu žádný větší stavební zásah, šlo víceméně o práce udržovací . Havarijní stav začala v minulých letech vykazovat střecha a severní fasáda včetně oken. Obnova těchto konstrukcí byla provedena v letech 2002 a 2003. Celkové investiční náklady činily více než 7 milionu Kč. Protože se jedná o památkově chráněnou budovu, podařilo se nám z Ministerstva kultury v rámci Programu regenerace získat příspěvek v celkové výši téměř 3 miliony Kč.

Stavební práce na severní fasádě probíhaly pod přísným dohledem pracovníků památkové péče a architektů. Domnívám se, že doposud žádný zlínský baťovský objekt nebyl rekonstruován tak pečlivě. Stavební prvky v převážné většině byly repasovány, tzn. obnoveny do původní podoby, jinými slovy nebyly nahrazeny novými výrobky, zůstaly autentické. Na dřevěných oknech horního patra bylo vyměněno pouze asi10 křídel a provedeny nové nátěry. Velká ocelová okna v přízemí byla obnovena stejným postupem, neboť podrobnější průzkum ukázal, že koroze je na nich minimální . Pouze napadené a zdeformované části byly nahrazeny novými. Původní válcované profily vykázaly vysokou kvalitu i po letech, víceméně je stačilo vybrousit a znovu natřít kvalitní barvou. Jednoduché zasklení bylo nahrazeno novým, s vysokými tepelně izolačními vlastnostmi. Chromované kliky a pákové mechanismy ventilačních křídel byly všechny vyčistěny a opraveny a nikdo nevěří, že nejsou nové. Poškozené a zvětralé cihly na fasádě byly vysekány a nahrazeny novými lícovými. Zdivo bylnejdříve mechanicky a chemicky očištěno, posléze v parteru natřeno hydrofobním nátěrem. Velká pozornost byla věnována omítkám na průvlacích a sloupech. Břízolit i po letech vykázal vysokou kvalitu a odolnost. Ovšem jeho silné povrchové znečištění nešlo uspokojivě odstranit. Na brněnské Technice byly provedeny rozbory břízolitu, a shodnou směsí znovu provedeny horní vrstvy omítek, přičemž na několika místech byl vyspraven i hrubý podklad. Hliníkové vstupní dveře byly nahrazeny zcela novým ocelovým proskleným portálem. Taktéž byly vyměněny troje únikové dřevěné dveře ze sálu. Autory návrhu obnovy fasády jsou architekti Grym a Škrabal z Brna, kteří navázali na svůj soutěžní návrh Dostavby objektu Malé scény ve Zlíně v roce 2001.

Těmito stavebními pracemi, které realizovaly fa Pozimos, skončila první etapa rekonstrukce a dostavby Malé scény. V současné době je zpracováván projekt další etapy. Ta řeší rekonstrukci podzemního kinosálu včetně výměny sedadel a vzduchotechniky a přístavbu tolik potřebných skladů kulis, kostýmů a šaten účinkujících. V přízemí objektu bude obnoven sál asi pro 100 osob, přibudou zkušebny, foyer se šatnou, zrekonstruuje se sociální zařízení. Parter do ulice Štefánikovy bude využit pro malou prodejnu potravin a divadelní kavárnu, aby po skončení kulturních představení mohl objekt žít i ve večerních hodinách. V horním podlaží zatím nejsou uvažovány žádné dispoziční změny. Stavební práce by měly být započaty v letošním roce a ukončeny v roce 2006. Autorem tohoto projektu je zlínský architektonický ateliér AMA. Celkové náklady přesáhnou 16 milionu Kč. I po této rekonstrukci bude Malá scéna využívána především LŠU a bude však sloužit i potřebám regionální kultury. Zdařilá rekonstrukce a dostavba může objektu navrátit jeho původní duch a může se stát příkladem pro obnovu jiných baťovských objektů ve městě.

Ing. arch Dagmar Nová
Magazín Zlín 5/2007