Oficiální stránky města Zlína

V říjnu 1945 byly Baťovy závody v Československu zestátněny, Baťova rodina přenesla centrum svých podniků do Kanady  (Batawa, Toronto). Ve vedení zestátněných zlínských továren získali r.1945 převahu komunisté. kteří současně převzali čelné funkce také na radnici. Po převratu v únoru 1948 komunisté zcela ovládli i továrny; prosadili, že od 1.1.1949 se bývalé Baťovy závody museli přejmenovat na Svit, město Zlín  bylo přejmenováno na Gottwaldov.

Město si nadále uchovávalo důležité postavení díky svému silnému průmyslu, navíc se uplatňovala jeho role administrativního, školského a kulturního centra jihovýchodní Moravy. Velkou podporu zde měly reformy r.1968, zejména snahou obnovit efektivní ekonomické řízení zdejších průmyslových podniků a také úsilí  vrátit školským a kulturním institucím potřebnou nezávislost. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 byli přívrženci reforem odstraněni z vedení města, podniků, škol, museli se odmlčet na více než dvacet let. Demonstrace proti obnovení tvrdé komunistické linie v srpnu 1969 byla ve městě bezohledně potlačena.

V posledních desetiletích se město značně rozšířilo novou výstavbou. Od 40. let přibývali rozsáhlé obytné čtvrti, v městském centru vyrostla  reprezentativní budova divadla. Kulturní život obohatilo muzeum (1944,1953), divadlo(1946), symfonický orchestr (1946), zoologická zahrada(1948), galerie výtvarných umění (1953). K cestám na všechny kontinenty se vypravila z města známá dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Zdejší filmové ateliéry proslavili známí režiséři Karel Zeman a Hermína Týrlová, jejichž filmy se promítaly i daleko v zahraničí. Od roku 1961 se ve městě každoročně konají festivaly filmů pro děti.  Širší vzdělání začala poskytovat technologická fakulta (1960), odbočka pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (1959) rozvíjí tradici designu založenou koncem 30.let Vincencem Makovským.

Při hroucení komunistického režimu v listopadu 1989 si zdejší občané vynutili návrat původního názvu města, které  od 1.1.1990 opět nese jméno Zlín. Demokratické komunální volby v listopadu 1990 přivedly na městskou radnici  novou správu. Hospodářské klima  proměnila privatizace na počátku 90.let. velké průmyslové podniky byly odstátněny, živé podnikatelské  aktivity se začaly uplatňovat ve sféře obchodu. Město má  roli finančního a podnikatelského centra jihovýchodní Moravy, působí zde významné kulturní instituce, je zde prostor pro početné sportovní aktivity. Širší regionální funkce města  posílilo ustavení krajské správy Zlínského kraje (2001).

Zlín je dnes domovem  85 000 obyvatel a svým ekonomickým potenciálem si udržuje svébytné postavení mezi důležitými městy České republiky. Jako zahradní město, harmonicky vsazené do krásného přírodního prostředí, zůstává ojedinělým příkladem architektury a urbanismu 20. století.

------

Bylo použito materiálů z brožury Zlín-město v zahradách, vydalo statutární město Zlín 2005, texty L. Horňáková, P. Novák, Z. Pokluda