Oficiální stránky města Zlína

V loňském roce byly Útvaru hlavního architekta podány v nepřehlédnutelném množství žádosti o stanovení podmínek pro regeneraci bytových domů na Jižních svazích. Považujeme za prospěšné informovat především Vás, obyvatele Jižních svahů, o způsobu řešení této problematiky i důvodech, které nás vedly k požadovaným podmínkám pro regeneraci bytových domů.

Jižní svahy ve své 1. etapě z let 1972 - 1980 architektů Jiřího Gřegorčíka a Šebestiána Zeliny (dílčí spolupráce architekti Vladimír Vyhňák, Antonín Adamík, František Dohnal, Miroslav Cekota) patří nepochybně k tomu nejlepšímu, co bylo v našem městě postaveno. V kontextu doby vzniku byla výstavba této městské části ojedinělým počinem jak z hlediska urbanistického, tak architektury. Navzdory všeobjímající náruči centrálních normalizátorů tehdejšího ministerstva pro technický a investiční rozvoj,  pro které byl prioritním faktorem nové soustředěné výstavby ukazatel hustoty  obyvatel na hektar, se podařilo architektům nevídané. Obytný soubor se v jejich podání změnil na městskou čtvrť se skvělým urbanistickým konceptem, s širokou nabídkou typů bytových domů od bodových přes terasové, chodbové až po malé byty v segmentovém domě i rodinných domů řadových a terasových. Princip urbanistického konceptu anglického zahradního města, tedy obytné domy rozptýlené v zeleni, uplatněný v obytných čtvrtích Baťovy éry, byl v urbanistické koncepci Jižních svahů geniálně transformován na bytové domy a doplněn o veřejné stavby - obchody, služby, školy, školky, jesle, restaurace, hřiště, podzemní garáže. Ty byly realizovány, ve své době rovněž neobvykle, souběžně s byty. Celek je osazen do cíleně založené zeleně (sadové úpravy Ing. Kozová, Ing. Tuzarová).

Typizace bytových domů (typová řada T06B a NKS), vnímaná jako nutné zlo, byla architekty posunuta do polohy chtěného řešením mj. i povrchových úprav a detailů, pro "paneláky" neobvyklým. Obklady cihelným páskem navazují na zlínskou tradici režného zdiva. Jsou  kombinovány s pohledovým betonem, ztvárněným skutečně "pohledově" s reliéfní povrchovou strukturou, která je ukázkou promyšleného použití jinak zprofanovaného typizovaného výrobku k neočekávanému, překvapivě dobrému výsledku. Vše je doplněno detaily v bílé - okna, výplně zábradlí.

Začátkem tohoto století postupně docházelo ke změně vlastnických vztahů, z uživatelů bytů se stali majitelé. Bytové domy a byty v nich v té době  byly na hranici únosného opotřebení. Noví majitelé musí řešit stavební úpravy svých domů. Doporučujeme řešit rekonstrukce komplexně pro celý bytový dům, ne po jednotlivých bytech. Tak je zaručen dobrý výsledek vzhledu domu i ekonomická výhodnost rekonstrukce.

Jedním ze startovních impulsů k rozsáhlým stavebním úpravám, popř. rekonstrukcím bytových domů byl Program PANEL. Jeho cílem je usnadnit financování komplexních oprav bytových domů postavených panelovou technologií nebo bytových domů postavených v některé z typizovaných konstrukčních soustav. Tento dotační program je upraven Nařízením vlády č. 299/2001 Sb., ve znění Nařízení vlády č. 325/2006 Sb. Velký důraz při poskytování této státní dotace je kladen na odstranění statických poruch a zlepšení tepelně technických vlastností domů. Program PANEL obsahuje dva základní nástroje podpory -  dotace na úhradu části úroků ve výši 4% ročně a poskytnutí cenově zvýhodněné záruky k zajištění úvěru na financování revitalizace domu.

Po komplexním vyhodnocení jednotlivých etap výstavby Jižních svahů Útvarem hlavního architekta ve spolupráci s oslovenými odborníky a politickou reprezentací radnice bylo rozhodnuto klást důraz na zachování kvalitní panelové výstavby v jihozápadní lokalitě Jižních svahů. Území zahrnuje etapy, které mají v kontextu doby vzniku vysokou urbanistickou a architektonickou hodnotu a které navazují na tradiční výstavbu ve Zlíně. Z těchto důvodů je s mírnými odchylkami regulována zástavba jednotně pro celou tuto lokalitu. Jde především o opětovné použití cihelných pásků při zateplování domů, o barevnost omítaných ploch (původních betonových panelů), výstavbu nových balkónů, resp. lodžií a jejich zasklívání.

Obnova cihelného pásku jako finální povrchové úpravy je investory nejdiskutovanější téma regenerace a je vnímána s určitou mírou nevole především ekonomicky. Je to však jeden z mála striktních požadavků, které vůči vlastníkům domů 1. etapy Jižních svahů uplatňujeme. Důvodem je zachování ojedinělé estetické kvality celku i detailu, navázání na tradici zlínské architektury. Zachování původního povrchu s cihelným páskem bylo projednáno a odsouhlaseno Komisí výstavby a územního rozvoje Rady města Zlína na jednání dne 31.5.2006 a se souhlasem projednáno se členem Rady města Zlína a náměstkyní primátora, tedy těmi představiteli Statutárního města Zlína, kteří měli v době projednávání v kompetenci oblast výstavby a územního rozvoje.

Za prioritní při řešení regenerace bytových domů v 1. etapě v jihozápadní lokalitě Jižních Svahů považujeme:

1. Zateplení fasád

K nejpalčivějším problémům regenerace bytových domů patří zcela nevyhovující tepelně izolační vlastnosti obvodového pláště. Termovizní měření fasád jednoho z bytových domů, které měl ÚHA MMZ k dispozici k nahlédnutí, odhaluje "tepelné díry"  v obvodových stěnách a je velmi pádným argumentem k zateplení objektů. V otázce, jak řešit finální úpravy zateplené fasády přistoupil ÚHA po pečlivém zvážení a širší diskuzi odborníků ke kompromisnímu řešení. Aby nebyla zcela popřena původní architektonická koncepce bytového domu, vyžadujeme obnovit cihelný pásek na těch částech fasád, kde byl. Obnova strukturovaného povrchu betonových panelů zůstává v oblasti science fiction, tady pod tíhou reality připouštíme standardní zateplovací systémy s finální povrchovou úpravou tenkovrstvou omítkou, optimálně s hrubozrnnou strukturou nebo drásanou úpravou v barevném odstínu identickém s pohledovým betonem. Rovněž jsme upustili od přepisu rastrového členění fasády, tvořenou panely, přestože panelový rastr dodává domu charakteristický vzhled s příhodným měřítkem.

Stavební řešení objektů odpovídá normám a předpisům platným v době realizace. Navrhované postupy regenerace však musí vyhovovat současným požadavkům. Jedním z nejdůležitějších kriterií, na které jsou regenerace zaměřeny, je požadavek na snížení spotřeby tepla na provoz objektů. Stavební opatření zaměřená na úsporu energií nemají dopad pouze na energetické vlastnosti budov. Např. pomocí dodatečných tepelných izolací se dosáhne značného zlepšení mechanických vlastností objektu (zmenší se objemové teplotní a vlhkostní dilatace) a zabrání se zatékání srážkové vody styky a spoji panelů, což je nejčastější závada panelových budov.

Snížení spotřeby tepla na vytápění v panelových objektech se řeší následujícími opatřeními:

a) dodatečné tepelné izolace stěnových konstrukcí, střešních konstrukcí a stropů pod či nad nevytápěnými prostory,

b) repasí, úpravou či výměnou oken a vnějších dveří za okna a dveře s výhodnými tepelné technickými vlastnostmi.

2. Náhrada zavěšených balkonů

buď jejich replikami nebo systémem polozapuštěných lodžií. Dáváme přednost zachování původní architektonické koncepce, tedy opravě či výměně stávajících balkonů. Způsob stavebně technického řešení je ověřen i v praxi. Zájem vlastníků bytů o zvýšení standardu bydlení záměnou balkónů za lodžie se zvětšením užitné plochy je značný, proto připouštíme náhradu zavěšených balkonů systémem pololodžií. Nosným systémem pro ně jsou standardní prvky na celou výšku objektu ("žiletky"). Všechny nové prvky musí mít jednoduché geometrické tvary. Mnohdy jsou vlastníci bytů nakloněni netradičním novotvarům se zkosenými hranami, jakési košatosti tvarosloví, rozehranosti v barevném řešení. Každého přesvědčujeme, že platí osvědčené "v jednoduchosti je síla" zvláště, jde-li o objemově výrazné objekty přesahující  měřítko blízké člověku, uplatňující se v dálkových pohledech především z centra města. Tady je lpění na původním koncepčním řešení typizovaných objektů jednotné barevnosti rozptýlené v zeleni na místě.

3. Zasklívání lodžií

Dalším "evergreenem" Jižních Svahů je zasklívání lodžií. Ani tomu nebráníme, důležité je, jaký typ zasklení se použije. Lodžie, popř. balkón jsou architektonickým prvkem, který základní hmotu bytového domu "odlehčí", rytmizuje fasádu střídáním plných ploch a otevřených prostorů stavby. V 1. etapě Jižních Svahů povolujeme pouze bezrámové systémy zasklení lodžií, které zůstanou transparentní i při uzavření lodžie a opticky téměř neovlivní stávající vzhled stavby. Výjimku tvoří sešikmené lodžie bytových domů, tzv. "hokejek, kde použití bezrámového systému není technicky možné. V tomto případě lze aplikovat subtilní rámový systém. Zasklení lodžie z bezrámového systému je posuvné, z otočných skleněných dílců. V případě zábradlí s ocelovou výplní s otvory je spodní část zasklení lodžie (od podlahy lodžie po horní líc zábradlí) zasklená čirým sklem nebo čirým polykarbonátem zevnitř lodžie.

Jako houby po dešti se začaly na celých Jižních Svazích objevovat lodžie s použitím systému Figolock s výraznými prvky rámů, předokenních rolet a vodících lišt. Je to systém, který se oficiálně nepovoluje a buďte si jisti, že ti, kteří ho použili, s námi nekomunikovali. Tento systém opticky uzavře lodžie a  popře princip zmíněné rytmizace fasády. Architektonický výraz domu touto stavební úpravou spěje k masivní a těžkopádné formě. To je v měřítku tak rozsáhlé městské čtvrti, jakou Jižní Svahy bezesporu jsou, naprosto nepřijatelné. Použití systému zateplení, resp. zasklení lodžií Figolock komise výstavby a územního rozvoje Rady města Zlína zamítla.

4. Zábradlí lodžií, detaily

Značnou pozornost jsme věnovali detailům nových lodžií. Zábradlí je kovové, nosné prvky z uzavřených, čtyřhranných ocelových profilů, možná je kombinace s ocelovou pásovinou. Výplň zábradlí je z plnostěnného materiálu v barvě bílé, alternativně z tahokovu s oky tvaru kosočtverce. Šířková modulace svislých nosných prvků zábradlí je s ohledem na technické a statické možnosti co největší, aby výsledný vizuální efekt zdůrazňoval horizontální charakter zábradlí. Výplň zábradlí je "naložena" na nosné prvky z vnější strany. Povrchová úprava ocelových prvků zábradlí je žárovým zinkováním, možné jsou variantní barevné odstíny.

Sušení prádla je řešeno teleskopickým nebo svinovacím systémem, výškově osazeným tak, aby horní líc sušáku nebyl výše než horní líc madla zábradlí. Touto úpravou sledujeme "vizuální očistu" domů od vlajícího prádla, oboustranně výhodnou - uživatel bytu bude mít stálý výhled, ať suší nebo ne, a kolemjdoucím nebude na první pohled zřejmé, že dnes máte velké prádlo.

5. Zastřešení balkonů

je také jeden z nepřehlédnutelných architektonických prvků. Realizované stříšky válcového tvaru nad balkony v posledním podlaží nejsou schváleným typem. ÚHA MMZ má k dispozici typ elegantní rovné prosklené stříšky, který jednoznačně doporučujeme.                                    

6. Vstupy

Častým požadavkem je výměna prosklených vstupních stěn. Pro řešení vstupů včetně jejich zastřešení u bytových domů na Jižních svazích je zpracován ve variantách realizační projekt (zadavatelem projektové dokumentace je statutární město Zlín, útvar hlavního architekta, autorem Architektonická projekční kancelář S.M.S.). Navržené řešení je kultivované, dotažené v detailech (listovní schránky, domovní zvonky, elektroskříně apod.) a takový vstup jako jeden z výrazných architektonických  prvků  povyšuje dům do kategorie domova.  Pro výměnu vstupních stěn bytového domu doporučujeme použít modelový typ vstupu podle uvedeného projektu. Projekt je k dispozici na ÚHA MMZ.

7. Výměna oken a balkonových dveří

je nejfrekventovanějším požadavkem vlastníků bytů. Tady uplatňujeme zásadu - nová okna mohou být plastová, musí být stejné velikosti, stejného členění a v původní bílé barvě. Vnější parapety oken doporučujeme rovněž bílé.

V dalších etapách výstavby Jižních Svahů uplatňujeme standardní požadavky, barevnost zateplovaných fasád musí kopírovat původní řešení fasád s odstíny červenohnědé a šedé. Dilema s použitím cihelných pásků je redukováno většinou jen na soklové části bytových domů.

V letošním roce začal platit nový stavební zákon. Jeho tvůrci vsadili na důvěru v disciplinovaného občana, který chce sám, bez úřední kurately dodržovat platné zákonné normy. Spolu s autory nového stavebního zákona věříme i my, že vlastníci bytů budou při stavebních úpravách svých domů respektovat uvedené zásady a výsledkem bude harmonické prostředí, se kterým se ztotožní jako s místem svého domova.

Alena Nožková, ÚHA MMZ

Magazín Zlín 1/2007

Prameny:

• Kronika moderní architektury Gottwaldova, akad. arch. Eduard Staša
• Článek z konference "Regenerace panelových budov 2005",  Ing. Jaroslav Šafránek, CSc.
• Článek "Přelet nad sídlištěm JižníSvahy2003", Ing.arch.Pavel Novák, Program Panel