Oficiální stránky města Zlína

Dovolte mi pozastavit se nad problémem, který v poslední době nabývá na intenzitě, a o kterém bylo v nedávno hodně publikováno v tisku. Je to problematika obnovy baťovského továrního areálu. Není snad nikoho, kdo by si nepřál oživení části továrny, kde skončila výroba, a její zapojení do organismu města. Protože jsme byli vědomi závažnost této problematiky, brzy po znovuobnovení Útvaru hlavního architekta v roce 2000 jsme jako jednu z prvních větších akcí uspořádali v Baťově vile seminář na téma průmyslových měst a využití nefunkčních továrních areálů. V následných letech jsme ve spolupráci s brněnskou Fakultou architektury uspořádali dva mezinárodní workshopy na toto téma a zaštiťovali studentskou výstavu na téma historie a vývoj Zlína, která putovala po celé Evropě. Řada studentů se zabývala ve svých diplomových prací konverzí některých budov. Ve Francii byla za spolupráce s Krajskou galerií výtvarného umění realizována výstava mapující Zlín a jeho vývoj se zaměřením na baťovskou éru. V budově č. 14 jsme taktéž ve spolupráci s galerií pomohli na svět výstavě sochařských prací Kurta Gebauera a jeho žáků a také jsme zde zajistili putovní výstavu mezinárodní architektonické soutěže na muzeum v Káhiře.Chtěli jsm eukátat, jakvšestranné využítí bjekty poskztují. Tedy od počátku existence ÚHA se snažíme dělat osvětu obnově továrního areálu. K propagaci Zlína a jeho ojedinělé architektury a urbanismu jsme přispěli v roce 2006 konferencí na téma obnovy Památníku T. Bati , objektu, který je jedním z nejvýznamějšími památek funkcoinalistické architektury . Také odborné veřejnosti bylo umožněno vyjádřit svůj názor na budoucnost centra Zlína včetně zapojení bývalé továrny do organismu města. V roce 2005 jsme uspořádali časově i finančně náročnou urbanisticko - architektonickou soutěž na centrum města. Porota soutěže měla kvalitní zastoupení a výsledky jsou podkladem pro právě zpracovávaný regulační plán. Doufali jsme, že se do soutěže nahlásí především zlínští architekti, aby tak mohli "promluvit" do věcí veřejných, ale k našemu zklamání se nahlásili pouze ve dvou týmech, z nichž jeden byl studentský ! Jako zadostiučiění pro nás bylo, že architekti otec a syn Chládkovi zachránili prestiž naší profese a stali se vítězi soutěže a tedy i zpracovateli budoucího regulačního plánu.
Především však musím zdůraznit, že vizi, jak by mělo vypadat budoucí tovární město máme, a konverzi budov si živě umíme představit. V republice takovéto realizace nejsou naštěstí již nic nového. Jenom upřesním, že od roku 1998 v platném územním plánu figuruje východní část areálu, tedy řady 10, 20 a 30 jako plochy centra a občanské vybavenosti, a tedy již několik let je využití této části areálu pro novou náplň umožněno. V budovách mohou být prodejny, restaurace, kavárny, galerie, kanceláře, školy, a pod., a také je velmi žádoucí situovat zde byty, samozřejmě tolik populární loftové. Tedy víme, co s areálem dělat, ale hlavní překážkou těchto vizí byly a jsou doposud nevyřešené majetkové vztahy, zaviněné podivnými a nepřehlednými transakcemi v 90. letech po zániku firmy Svit. Bohužel je to dědictví, které znamená zástavy objektů, konkurzy, často nepřehledné majetkové vazby, a bude jen velmi obtížné se s ním vypořádat. Víme o nutnosti oprav infrastruktury, silniční sítě, parkování a vůbec obnovy celého parteru továrny, samotné objekty jsou jenom částí řešení celé problematiky. Obnova bude složitá a finančně i časověná ročná. Pokud nad celkovou obnovou nebudou zásadní garance města, kraje, ( snaha je značná), případně dalšího silného a osvíceného investora, máme obavy, že se tak náročnou problematiku podaří jen stěží vyřešit komplexně. Přání, aby jedním z investorům byla slibně se rozvíjející Universita T.Bati máme asi všichni. Může se ovšem stát, že nabídka s poptávkou nepotkají v čase, a z důvodu přísnosti pravidel pro přidělování finančních dotací z EU, se kterými UTB počítá, bude muset pro své plány hledat jiné lokality.
 

Vzorovým příkladem, jak by mohly být tovární budovy opraveny, je rekonstrukce budovy č. 23, kterou se zatím v předstihu jako jedinou podařilo získat do majetku našeho města. Za dobré spolupráce s památkáři a především schopnými architekty a projektanty (víme, že stavebně technický stav objektů není dobrý) se podařilo uskutečnit dílo kvalitní a zajímavé architektury, které může sloužit jako vodítko pro následné konverze objektů. Autoři, aniž se dostali do zásadního střetu s památkovu péčí, dokázali uplatnit zajímavé pojetí, moderní materiály i nápadité architektonické řešení, a prokázali nadčasovost standardizovaného konnstrukčního řešení výrobních budov, jehož spluautorem byl F. L. Gahura.
Za důležité ale považuji připomenout, že Zlín, to není jen tovární areál, ale i celé baťovské centrum s jedinečnými soliterními objekty, lokality s baťovskými domky, kvalitní poválečná zástavba. To vše potřebuje obnovu a zaslouží si stejné pozornosti, v objektech žijí a pracují lidé. Každodenní problematika , kterou na ÚHA řešíme, ve městě, které je z velké většiny městskou památkovou zónou, není vůbec jednoduchá. Často je pro nás velmi obtížné udržet disciplinu mezi stavebníky a dělat "osvětu" o významu a jedinečnosti našeho města na poli architektury a urbanismu, jestliže v našem státě jsou nedostatečné motivující pobídky stavebníkům, např. státní podpora, úlevy na daních apod., jak je tomu ve vyspělejších zemích. O to je ovšem naše úloha obtížnější, i přes tento nepříznivý stav je nutné toto vyjímečné kulturní dědictví uchránit pro další generace.
Statutární město Zlín v letošním roce přijalo nabídku francouzské strany, a stalo se garantem za naši republiku na mezinárodním sympoziu na téma Industriální města, konaném počátkem prosince v Paříži. Tak jako další evropské země, které se potýkájí s problémy po zániku průmyslu ve městech (i když žádné v takovém rozsahu jako Zlín) jsme prezentovali naše město, jeho architekturu, výstavbu a i problémy současného vývoje. Bylo zajímavé vyslechnout si přednášky zástupců těch zemí, které mají s konverzemi továren a obnovou měst dlohodobější zkušenosti. O sympoziu Vás, milí čtenáři, budeme informovat v některém z příštích čísel Magazínu.
Do následujících let přejeme Zlínu a všem jeho obyvatelům, aby Zlín byl vzkvétajícím a prosperujícím městem plným života, abychom si dokázali vážit jeho pozoruhodné historie a zachovali dalším generacím jeho jedinečnečné hodnoty.

Dagmar Nová, hlavní architektka
Magazín Zlín 12/2007