Velký Fibonacci

dílo: Velký Fibonacci
autor: Rudolf Valenta

Plastika svou myšlenkou odkazuje na Fibonacciho posloupnost, nekonečnou řadu přirozených čísel začínajících 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, ..., kde každé číslo je součtem dvou předchozích. (Leonardo Fibonacci, středověký italský matematik, významně podpořil rozšíření používání arabských číslic v Evropě. Je po něm pojmenována Fibonacciho posloupnost).

Historie plastiky

První originál plastiky o výšce 6 m v nerezovém provedení byl instalován ve veřejném prostoru v německém Gundelfingenu v r. 1984.
Podruhé byla tato plastika instalována v rámci projektu Prostor Zlín v r. 1994 ve spodní části Gahurova prospektu (nám. T. G. Masaryka) ve Zlíně.

Po revoluci, v roce 1991, vznikla ve zlínské Krajské galerii výtvarných umění myšlenka uspořádat Trienále Prostor Zlín - prezentaci venkovních expozic uměleckých děl vhodně doplňujících exteriér specifického urbanismu Zlína. Na výstavě se tehdy podíleli známí čeští výtvarníci např. Kurt Gebauer ("Gottwklec" na piedestalu pomníku K. Gottwalda), Svatopluk Slovenčík, Jan Šimek, Jiří Sozanský, Jan Ambrůz. Trienále bylo uspořádáno za finančního přispění tehdejšího ministerstva kultury, sponzorů a ve spolupráci s městem a krajským úřadem.

Druhý ročník Trienále v roce 1994 se uskutečnil v omezenějším rozsahu a záměrně byl koncipován tak, aby některá díla byla ponechána jako trvalá součást městského prostoru, např.:
– „Dialog VIII" Karla Nepraše, původně umístěn na Gahurově prospektu, dnes instalovaný před Kolektivním domem
– „Událost v jehlanu" Jaroslava Hovadíka, donedávna byla umístěna na náměstí Práce, dnes v Univerzitním parku
– „Velký Fibonacci" Rudolfa Valenty, původně umístěn na Gahurově prospektu.
Povrch plastiky byl při její zlínské instalaci doplněn barevným řešením ploch. Části plastiky definované jako reflexní byly kapotovány nerezovým plechem. Technické provedení ale předurčilo životnost díla. V roce 2001 po několika sezónách bylo natolik poškozeno, že bylo z veřejného prostoru odstraněno a následně uloženo v prostorách Státního okresního archivu Zlín.

Třetí ročník Prostoru Zlín se konal roku 1997, ve kterém byl zastoupen pouze dílem Lubomíra Jarcovjáka – KUBUS.

f1 f2

Třetí instalace plastiky na náměstí Práce ve Zlíně je spojena s obnovou prostoru podchodu u továrního areálu a na něj navazujícího veřejného prostranství, kterou odstartovala veřejná architektonická soutěž v r. 2011.

Vítězný projekt Ing. arch. Pavla Chládka počítal s vytvořením velkorysejšího veřejného prostranství po odbouráním nadzemní části podchodu a odstraněním plastiky „Událost v jehlanu". Novou uměleckou dominantou tohoto veřejného prostoru se stala obnovená plastika „Velký Fibonacci".

Myšlenka na obnovu plastiky byla s autorem projednána a jeho souhlas vyústil v uzavření bezúplatné licenční smlouvy se statutárním městem Zlínem. S ohledem na značné poškození původní plastiky byla Rudolfem Valentou navržena nová varianta, která má vzhledem k novému umístění oproti předchozím verzím monumentálnější měřítko, je výšky 8,00 m. Od barevného řešení bylo z důvodu proveditelnosti a následné údržbě upuštěno a plastika je ponechána, stejně jako předchozí verze instalovaná v zahraničí, v nerezovém provedení. Umístění plastiky je komponováno v blízkosti výstupu z podchodu naproti Tržnice a Obchodního domu. Orientace plastiky je definována vodorovnými profily sledujícími přirozený průběh terénu. Autorem umístění plastiky je Ing. arch. Pavel Chládek a MgA. Pavel Hošek.
Obnovením plastiky Velký Fibonacci získal Zlín ojedinělé výtvarné dílo významného autora a navázal tak na koncept druhého Trienále, jehož smyslem je postupné umísťování uměleckých děl ve veřejném prostoru Zlína.

f5 (autor: Jiří Pagáč) f4 (autor: Jiří Pagáč) f3 (autor: Jiří Pagáč)

O autorovi

Rudolf Valenta
narozen 27. 9. 1929, zemřel 26.4.2015

Rudolf Valenta patří k výrazným osobnostem českého konstruktivismu. Své myšlenky a principy tvorby zpočátku rozvíjel v okruhu členů Klubu konkrétistů (založen r. 1967). Šedesátá léta prožil na Ostravsku v přímém kontaktu s prostředím hutí. Možnost přístupu k hutnímu odpadu a kovovému šrotu předurčila železo jako výchozí materii pro Valentovy prostorové objekty. V roce 1967 se Rudolf Valenta podílí na organizaci ostravského sympozia kovové plastiky Prostorové formy. Sympozium je na mapě českého výtvarného umění jedním z důležitých bodů, vznikají zde mimo jiné význačné práce Aleše Veselého a Karla Nepraše.

Po počátečním okouzlení materiálem se soustřeďuje na promyšlenou kompozici a geometrickou stavbu díla. Jednotlivé části objektů jsou redukovány na základní geometrické tvary - kruh, čtverec, trojúhelník, přímku. Jejich vzájemná vazba, průniky a především samotná instalace a umístění v prostoru utváří svébytné architektonické koncepty. Opakovaně je využíván princip audiovizuální interakce s divákem, který je tvořen kovem, barvami, světelnými efekty a zvuky (např. projekt Labyrint, Situace č. 10, Virtuální prostory).

V roce 1970 Rudolf Valenta emigroval do Londýna a od roku 1974 žije v Berlíně.
V roce 1979 se účastní výstavy Konstruktive Concepts ve Stockholmu. V 80. letech vzniká grafický cyklus Nová geometrie, výjimečná řada nástěnných struktur NAKO a plastiky ve veřejném prostoru (Velký Fibonacci v Gundelfingenu 1984 a Lineární prostorový objekt u Slezské brány v Berlíně 1985 – 87). Především po roce 1989 začíná znovu intenzivně pracovat s barvou, která podporuje prostorovou představivost.

Práce Rudolfa Valenty jsou ztvárněny různými technikami - kresba, grafika, objekty a modely z kovu, dřeva, betonu, fotografie, koláže utvořené digitálními programy, realizace ve veřejném prostoru. Jejich poznávacím znamením jsou promyšlená kompozice, čisté zpracování a pocit řádu a harmonie.

Ukázka díla

Prostorové linie, 1987, Schlesischer Tor, Berlín Památník vodě, 1968 – 70, monumentální práce v prostoru vodárny v Krmelíně u Ostravy Plastika z Mezinárodního sympózia prostorových forem, bez názvu,1967, Ostrava

KALENDÁŘ AKCÍ A VÝROČÍ

«prosinec '18»
PÚSČPSN
     
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
      
KONTAKTNÍ SPOJENÍ
statutární město Zlín
náměstí Míru 12
760 01 Zlín
(všechna detašovaná pracoviště)

IČO: 00283924
ÚŘEDNÍ HODINY
Po / St 8.00 - 17.00
Út, Čt, Pá po dohodě občana
s pracovníkem odboru

výpis dle pracovišť »
TELEFON
Tel.  +420 577 630 111
DATOVÁ SCHRÁNKA
ID: 5ttb7bs
E-PODATELNA
ZTRÁTY A NÁLEZY
Další kontakty

DOPORUČUJEME NAVŠTÍVIT

filharmonie bohuslava MartinůInformační a prezentační stránky Filharmonie bohuslava Martinů městské divadlo ZlínInformační a prezentační stránky PSG Berani ZlínInformační a prezentační stránky Starý ZlínInformační a prezentační stránky Starý Zlín ZOO ZLÍNInformační a prezentační stránky ZOO Zlín Steza ZlínInformační a prezentační stránky Steza Zlín Útulek VršavaInformační a prezentační stránky Útulek Vršava Městská policie ZlínInformační a prezentační stránky Lesy města ZlínaInformační a prezentační stránky ZLÍN FILM OFFICE Informační a prezentační stránky