Zlín - Jubilejní, v pořadí dvacátý večer, bude věnován setkání dvou osobností, které spojuje mnoho společného. Je to společný region, v němž žijí, láska k lidové hudbě, ale i dalším žánrům, zvláště k její scénické podobě. Oba uvažují o hudbě v jejím hlubším, historickém a etnologickém kontextu, přemýšlí nad jejím postavením a dopadem na lidskou kulturu. Oba mají také vřelý vztah k muzikantské improvizaci, které neuniknou ani návštěvníci tohoto Černého večera. A oba cítí vnitřní kořeny v minulosti našich zemí a tak se bude program točit kolem našich slovanských, keltských, ale i starších dějin. Oba protagonisté, Miroslav Černý a Jičí Pavlica se navzájem vyzpovídají v pondělí, 12. února 2018.
Jiří Pavlica (narozen 1. prosince 1953, Uherské Hradiště) působí od roku 1970 v muzice Hradišťan (jako houslista) a od roku 1978 až do současnosti je jejím uměleckým vedoucím. Byl ve svobodném povolání (1978–1980, člen skupiny Javory Petra Ulrycha), v letech 1980–1994 pracoval jako redaktor hudebního vysílání Československého rozhlasu v Brně, od roku 1994 je opět ve svobodném povolání. Výrazné je jeho působení v oblasti scénické kompozice (divadlo, film, rozhlas, televize) a v oblasti duchovní hudby (Missa brevis – 1997, přepracována 1999, orchestrace pro symfonický orchestr 2014, Oratorium smíru – 2004, Brána poutníků – oratorium Porta peregrinorum 2012) a další. Jako autor, moderátor a hudebník se podílel zejména na televizním hudebním cyklu Sešli se. Na TV Noe se stal moderátorem pořadu Jak potkávat svět. Je držitelem zlatých desek za alba AG Flek a Hradišťan, Ozvěny duše, Mys Dobré naděje, Hradišťan Live, Vteřiny křehké a platinové desky za album O slunovratu.
Mgr. MIROSLAV ČERNÝ
* 26. 3. 1965 Zlín
Pedagog, hudebník a výtvarník, ženatý, má pět dětí, trvale žije v Provodově u Zlína. Vystudoval gymnázium ve Zlíně a Masarykovu univerzitu v Brně, obor jazyk český – výtvarná výchova. Jako učitel působil ve škole v Želechovicích, později pracoval jako lektor Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a lektor Nadace Jana Pivečky ve Slavičíně. V současnosti vyučuje výtvarnou výchovu na Gymnáziu – Lesní čtvrti ve Zlíně.
V rámci lektorské činnosti přednášel na různých typech škol v oborech: environment, organologie a scénická hudba; stal se popularizátorem archeologie a autorem několika odborných i autorských výstav. Uvedl se jako ilustrátor vlastních publikací (Odkryj zem, otevři čas, Hudební nástroje strunné drnkací, Zlín mýtický a historický, Pod zlínským rynkem – Cesty do minulosti Zlína, Chvála Zlínu, Ze starého Zlína…).
Významnou inspirací pro jeho uměleckou činnost se stala krajina: volnou výtvarnou tvorbu představují monumentální malby, ve kterých se obrací k existenci její paměti a skryté spiritualitě, kterou ve svých obrazech odráží. V roce 1999 spoluzaložil občanské sdružení na ochranu krajiny.
Jeho hudební činnost je pestrá; od poloviny osmdesátých let se pohyboval v prostředí undergroundu zlínské a brněnské hudební scény. Později tato aktivita vyústila ve zřízení hudebního nahrávacího studia. Stal se autorem většího počtu divadelních a několika menších filmových hudeb.
V současnosti spolupracuje s J. A. Pitínským: Rok na vsi uvádí Městské divadlo ve Zlíně (4. místo v Ceně Alfréda Radoka z hudbu), v dubnu 2 010 proběhla premiéra Démonova pro divadlo Alfa v Plzni. Dostal pozvání k vytvoření hudby k výstavě Petra Nikla v Louvru na rok 2 011. Zabývá se rovněž organologií, provozem a stavbou historických i alternativních hudebních nástrojů, ilustruje připravovanou učebnici stavby smyčcových nástrojů.