Chtěl bych se dožít další stovky, uvedl stoletý muž

Zlín – „Chtěl bych se dožít další stovky,“ vyslovil neskromné přání na své oslavě stých narozenin pan Miroslav Oršulík. Slavnostní posezení s pohoštěním, živou hudbou a dortem pro něj přichystali pracovníci Domova pro seniory Lukov, kde od svých 97 let žije.

„Tátovi se tady velmi líbí,  toto zařízení považuje za svůj domov. Za to bych chtěl všem moc poděkovat,“ uvedl při slavnostním přípitku jeho syn Miloslav.

„Jsem tady opravdu velice spokojený,“ přitakal vitální oslavenec.

Miroslav Oršulík se narodil rok před koncem 1. světové války ve vesničce Dětmarovice na severní Moravě. Coby patnáctiletý hoch přišel se svými sokolskými vrstevníky do učení k Baťům do Zlína, aby se jako Mladý muž v Baťově škole práce připravil na složení tovaryšských zkoušek a práci ševce. Podle slov jeho syna Miloslava na baťovský řád rád vzpomíná. Své práci ve fabrice zůstal věrný i po změně politických poměrů a po jejím přejmenování. Ve Svitu pak pracoval po celý svůj profesní život. Zlín se mu stal osudovým i v jeho osobním životě. Potkal tady svoji budoucí ženu, která jej do našeho města následovala.

„Rodiče se seznámili na oslavě 1.máje ve Zlíně. Maminka  přijela navštívit bratra, který byl také mladým mužem a s otcem se znal. Kuriozní je, že přestože bydlela v sousední vesnici, poznali se až tady. Otec ji hned pozval do zoologické zahrady a byla z toho celoživotní  láska,“ uvedl syn Miloslav Oršulík.

Manžele Oršulíkovi spolu ve Zlíně prožili spokojený život požehnaný dvěma dětmi. Smutným životním předělem byla pro Miroslava Oršulíka smrt manželky. K nelehké situaci vdovce se i v devadesáti letech dokázal postavit čelem a bolest překonával svým pozitivním přístupem k žití a prací.

„Po smrti manželky si tatínek začal dokonce sám prát a vařit. Vše se učil. Dokázal i upéct štrůdl. Do té doby v kuchyni jen pomáhal. Až do svých 97 let pak žil ve svém bytě soběstačným životem,“ vzpomněla jeho snacha.

Přestože má Miroslav Oršulík za sebou několik operací, stále žije pravděpodobně i díky sokolským základům a vštípenému baťovskému drilu aktivně. Podle slov pečujícího personálu nepoužívá výtah, denně cvičí a chodí na vycházky. Sleduje aktuální dění jak prostřednictvím televize, tak i novin, a na jeho nočním stolku má rozečteno několik knih. Od detektivky až po náboženská skripta.

„Také rád luští křížovky a hlavně sází Sportku. Cesty na poštu ho udržují v kondici,“ uzavřel s úsměvem jeho syn.

Mezi zástupem gratulantů na oslavě nechyběl ani Magistrát města Zlína. Svému Zlíňanovi zástupci města přinesli gratulaci od primátora, kytici květin a dárkový potravinový koš.