Jarní deratizace cílí na potkany, zapojit se může i veřejnost

Ochranná deratizace se ve městě provádí pravidelně každé jaro (březen, duben) a podzim (září a říjen). Během roku se v rizikových lokalitách provádějí také ohniskové zásahy.

Proč je deratizace nezbytná

„Deratizace je naprosto nezbytná pro ochranu lidského zdraví, protože potkani přenášejí řadu nebezpečných onemocnění přenosných na člověka. Počet těchto nemocí je kolem třiceti, mezi nejvýznamnější patří salmonelózy a leptospirózy. Kromě zdravotních rizik se deratizací snažíme zabránit i ekonomickým škodám, které hlodavci způsobují na potravinách, objektech, kanalizaci, komunikacích či kabelových rozvodech. Tito živočichové jsou velmi přizpůsobiví a mají složité sociální a individuální chování, proto jejich hubení bývá obtížné,“ uvedla Vladimíra Pavlovová, vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína.

Prevence a spolupráce s veřejností

Ochrana před hlodavci zahrnuje nejen jejich hubení, ale celý systém opatření, který udržuje jejich populaci na co nejnižší úrovni. Nejprve probíhá monitoring míst, kde se hlodavci mohou vyskytovat – například tam, kde jsou pohozené zbytky potravin, nepořádek kolem domů či sběrných nádob, nebo černé skládky. Monitoring provádí pracovníci firmy DERATEX, spol. s r. o., ve spolupráci s pracovníky Odboru životního prostředí a zemědělství a také s občany, kteří během roku hlásí výskyt hlodavců.

„Tento systém nám umožňuje získat ucelený přehled a následně pokládat nástrahy na předem vybraná místa. Aby byla deratizace co nejúčinnější, je potřeba ji provádět pravidelně a zároveň uplatňovat preventivní opatření, která vyžadují určité znalosti obyvatelstva,“ vysvětlila Vladimíra Pavlovová.

Smyslem preventivních opatření je ztížit hlodavcům přístup k potravě – například volným pokládáním zbytků potravin pro nutrie nebo krmením kachen, holubů či jiných zvířat. „Například krmení kachen vedlo ke zvýšenému výskytu potkanů kolem řeky Dřevnice, což si vyžádalo další ohniskové deratizace a zvýšilo náklady města,“ upozornila Pavlovová.

Další opatření zahrnují správné nakládání s odpady, likvidaci černých skládek, vyvarování se zbytečného skladování materiálu, který by mohl sloužit hlodavcům jako útočiště, ochranu základů budov, čištění kanalizace a odstraňování plevelů kolem objektů pro větší přehlednost terénu.

Biologie potkana a nutnost pravidelných zásahů

Pravidelná kontrola a zájem obyvatel mohou zabránit zasídlení hlodavců a včas signalizovat potřebu deratizačního zásahu. Nutnost prevence vyplývá i z biologie potkana: dospívá po třech měsících, březost samic trvá tři týdny a vrhá třikrát až sedmkrát do roka 5–15 mláďat. Jeden pár potkanů může mít teoreticky až 800 potomků za rok, což jasně ukazuje, proč je ochranná deratizace nezbytná.