Zlín – Má Zlín šanci na levnější vodu? Jak si město stojí v žebříčku podle cen vody? Na jakých dokumentech je založen provozní model, na jehož základě funguje vodárenství na Zlínsku? Tyto a mnohé další dotazy padly v pořadu Co vy na to?, který odvysílal Český rozhlas Brno ve středu 1. února. Záznam si můžete poslechnout na http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3793881.
Na dotazy redaktorky Saskie Mišové odpovídali za město Zlín Oldřich Hlaváček z Odboru právního a tiskový mluvčí Zdeněk Dvořák. „Kolem vody či společnosti Vodovody a kanalizace Zlín je už několik let hodně nepřehledná situace, takže jsme uvítali možnost v pořadu Českého rozhlasu vystoupit. Zazněla v něm i řada důležitých informací,“ prohlásil Oldřich Hlaváček.
Zájmem města Zlína jako největšího akcionáře společnosti Vodovody a kanalizace Zlín je bránit dalšímu prudkému růstu cen vodného a stočného. To se v posledních letech daří. Ceny jsou takzvaně „zmrazené,“ tedy rostou pouze nepatrně o inflaci, kterou město nedokáže ovlivnit. „Komplikovaná situace kolem vody ve Zlíně vznikla v roce 2004, tedy před mnoha roky, za jiného vedení radnice. A jinak vypadá z pohledu malých akcionářů, jinak z pohledu Zlína, který je akcionářem největším a nese hlavní odpovědnost za vodu v regionu,“ uvedl Zdeněk Dvořák.
V roce 2017 budou Zlíňané platit za kubík vody 86,71 Kč včetně DPH, tedy o 25 haléřů více než v letošním roce. Za svou denní spotřebu doby zaplatí cca 7 Kč. V žebříčku měst v České republice podle cen vody Zlín klesl z druhého místa na třicáté a bude klesat i nadále. V řadě jiných regionů ČR voda letos zdražovala, na více místech lidé zaplatí za kubík přes 100 Kč. Například na Frýdlantsku v Libereckém kraji vzrostla o pět procent na současných téměř 103 Kč za kubík.
Kromě „zmrazení“ cen vody se daří městu Zlínu prosazovat i navyšování investic do vodárenské infrastruktury. Od roku 2009 vynaložil VaK na její obnovu téměř 600 milionů korun, „trubky“ jsou tak nové už z jedné čtvrtiny celkové délky.