Obyvatelka Zlína Vanda Hauserová slaví stovku

Zlín – Požehnaného věku 100 let se dnes dožívá Vanda Hauserová z Jižních Svahů. Přiřadila se tak ke dvěma dalším obyvatelům Zlína, kteří stovku oslavili před několika měsíci. Na návštěvu za vitální jubilantkou přijeli kromě blízkých i zástupci radnice v čele s primátorem města Zlína Jiřím Korcem. Vanda Hauserová si od Jiřího Korce s potěšením vyslechla gratulaci a převzala dárek od města – kytici květin a potravinový dárkový koš.

Vanda Hauserová se narodila rok po skončení první světové války v Kyjevě, ale poté co se její tatínek coby ruský válečný zajatec v roce 1922 vrátil s rodinou domů, žila v Čechách. Léta dětství prožila spolu s rodiči a dvěma sourozenci v českých Doubravanech. Na přání tatínka pak v patnácti letech odešla do učení a na práci do Baťovy továrny do Zlína.

„Tatínek znal někoho u Baťů a postěžoval si mu, že neví co se mnou. On mu dal přihlášku, já jsem si ji vypsala  a už po prázdninách jsem jela do Zlína. Líbilo se mi tu, zvykla jsem si brzy, vždyť mi bylo teprve patnáct let,“ zavzpomínala Vanda Hauserová.

Ve Zlíně bydlela na internátě, hrála házenou a pilně se připravovala na budoucí povolání. Na život bez rodiny si v moderním městě a komunitě mladých Baťových žen a mužů rychle přivykala. Jejich společnost jí často nahrazovala rodinu.

Když bylo krátké volno, braly si mne domů kamarádky,“ dodala.

Po absolvování Baťovy školy práce začínala v továrně u pásu, ale díky své zručnosti mohla časem přejít do vzorkovny. Ve Zlíně kromě pracovního naplnění našla i osobní štěstí. Do manželství s partnerem, také Baťovcem,  kterého tady poznala, vstoupila v roce 1940. Později v baťovském domku na Kútech vychovávali dva syny a spolu s nimi po dobu čtyř let i dvě děti od sestry Vandy Hauserové, která byla s manželem služebně v Etiopii.

Rodinnou idylu přerušila až předčasná smrt manžela v roce 1963 a také smrt staršího syna. Těžké životní zkoušky paní Hauserová překonala péčí o svá čtyři vnoučata,  které s láskou pomáhala vychovávat. Podle slov syna a snachy, kteří o ni pečují, k jejím vlastnostem patří pokora, skromnost a přátelská povaha. Zálibou jí po celý život byly ruční práce.

„Babička je náš vzor, byla velice zručná, krásně pletla, dokonce i do filmu pro jednu kostýmerku. Ještě před dvěma lety šila, to ještě klidně vytáhla i šicí stroj, “ uvedla snacha Miluška Hauserová.

Stoletá Zlíňačka dnes tráví čas nejraději ve společnosti svých blízkých a čtyřnohého psího společníka. Při své oblíbené kávě denně sleduje televizi a čte noviny.

A jak – k radosti návštěvy z radnice – prozradila, často otevře i měsíčník Magazín Zlín.