Zlín - Odbor životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína oznamuje všem občanům, že 11. března 2020 bude zahájena jarní část deratizace zaměřená na hubení potkanů a potrvá až do 14. dubna 2020. Deratizační zásahy budou prováděny na území statutárního města Zlína (včetně příměstských částí). Celou akci bude zabezpečovat zlínská firma DERATEX, spol. s r. o. Nástrahou budou jednorázové antikoagulanty, které budou kladeny jak do kanalizační sítě, tak na vybraná krmná místa, nebo do vybraných objektů. Tato chemická aplikace je v současné době nejspolehlivější a nejrozšířenější způsob boje proti hlodavcům.
„Občané se mohou sami aktivně zapojit, budou-li informovat pracovníky provádějící firmy o místech výskytu hlodavců, anebo mohou tuto informaci oznámit telefonicky na telefonní čísla: 605 952 716 nebo 732 754 501, popřípadě přímo na Odbor životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína, na telefon 577 630 925 nebo na mobil 778 400 310,“ uvedla Vladimíra Pavlovová, vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství.
Ochranná deratizace se provádí především za účelem ochrany lidského zdraví, protože potkani jsou přenašeči původců řady nebezpečných onemocnění přenosných i na člověka. Počet těchto onemocnění se pohybuje kolem třiceti a k těm nejvýznamnějším z nich patří např. mor, leptospirózy a salmonelózy. Na druhém místě je snaha zabránit ekonomickým škodám, které hlodavci způsobují na potravinách, objektech, kanalizaci, komunikacích, kabelových rozvodech apod.
V širším povědomí lidí je ochrana před hlodavci vnímána pouze jako jejich hubení. Nutno ji však chápat jako celý systém opatření směřujících k jejich regulaci a udržení populace na co nejnižší úrovni. S tím je spojeno i monitorování případných míst, kde by mohlo dojít k výskytu hlodavců (pohozené zbytky potravin, nepořádek apod.) jak pracovníky provádějící firmy, tak i pomocí hlášení občanů k vytvoření uceleného přehledu a k následnému pokládání nástrah na již předem vytipovaná místa. Pro zajištění co nejvyššího efektu, je třeba provádět deratizaci pravidelně a zároveň uplatňovat preventivní opatření, která však předpokládají určité vědomosti obyvatelstva.
„Smyslem těchto preventivních opatření je, co nejvíce ztížit životní podmínky hlodavců, zamezit jim zbytečný přístup k potravě (například volným pokládáním zbytků potravin pro kočky, krmením kachen nebo jiných zvířat), přístup do objektů, obydlí, znesnadnit jim hnízdění apod.,“ doplnila Pavlovová.
Veškerá tato opatření zahrnují správné zacházení s odpady, včetně likvidace černých skládek. V neposlední řadě je to vyvarování se zbytečného skladování nepoužívaného materiálu všude tam, kde by mohlo být vytvořeno prostředí pro hnízdění hlodavců. Dále je třeba chránit základy budov před pronikáním hlodavců, zabetonovat vchody do nor, opravit poškozené zdivo, případně oplechovat dolní části dveří hospodářských objektů, opravit kanalizační poklopy, pročistit kanalizaci, ničit porosty plevelů kolem budov a obydlí.
Pravidelná kontrola a samotný zájem obyvatel může zabránit zasídlení hlodavců a včas signalizuje nutnost provedení represívního zásahu. Represívní zásahy a nutnost prevence vyplývá i ze samotné biologie potkana, který dospívá po 3 měsících života, samice je březí pouze tři týdny a vrhá 3 až 7krát do roka 5 až 15 mláďat. Jeden pár potkanů může mít teoreticky až 800 potomků za rok.