„Naším záměrem je vytvořit moderní, edukativní a esteticky kvalitní expozici, která citlivě doplní velkorysý prostor třetího patra památníku. Široké veřejnosti přístupná expozice bude zaměřena na spolupráci Tomáše Bati a Františka Lýdie Gahury, který je klíčovou postavou zlínské urbanistické koncepce,“ uvedla náměstkyně primátora pro kulturu a školství Martina Hladíková.
Realizací byla na základě výběrového řízení pověřena společnost CapacityExpo, která má dlouholeté zkušenosti s tvorbou muzejních a galerijních instalací. „Vytvoření expozice pro Památník Tomáše Bati je tvůrčí výzva, protože se nejedná o klasický výstavní prostor. I proto jsme se rozhodli pro analogovou formu. Pracovat budeme s různorodými průhlednými, reflexními i decentně barevnými panely s tištěnými grafickým prvky. S těmito panely v různé velikosti budou návštěvníci moci pohybovat a měnit tak ráz expozice,“ sdělil vedoucí realizačního týmu Jan Rolník, který stojí například za projekty Pražské Quadriennale, stálé expozice přírody v Národním muzeu v Praze nebo Českého pavilonu na EXPO 2015 v italském Miláně.
Expozice tak bude variabilní a nabídne divákovi možnost aktivního zapojení. „Její koncept navazuje na podstatu památníku – je otevřený, přehledný a nevnucuje jediný výklad,“ doplnila Magdaléna Hladká, vedoucí památníku. Projekt se připravuje zejména jako součást výročního roku 2026. „Pokud však bude i nadále v souladu s provozními podmínkami památníku, je našim záměrem zachovat jej pro návštěvníky i po skončení jubilejní sezóny,“ uzavřela Hladká, která plánuje podrobnosti o zpřístupnění expozice upřesnit na začátku roku 2026.
Foto: Petr Willert
_____________
Památník Tomáše Bati byl postaven roku 1933 jako pocta zesnulému zakladateli obuvnického koncernu. Architekt František Lýdie Gahura do této radikální stavby otiskl Baťovy vlastnosti i základní principy baťovského stavitelství. Dominantou prostoru je věrná maketa Junkers F13 – letadla, ve kterém roku 1932 skončila životní cesta obuvníka Bati a pilota Broučka. Od ledna 2025 je součástí prohlídkového okruhu také digitální 3D model zlatých kapesních hodinek Tomáše Bati s možností zobrazení v rozšířené realitě.
František Lýdie Gahura (1891–1958) – architekt, urbanista a sochař, jehož tvorba zásadně ovlivnila podobu moderního Zlína. Vystudoval architekturu na pražské Akademii výtvarných umění u Jana Kotěry a od roku 1924 působil jako hlavní architekt firmy Baťa a první městský architekt Zlína. Výrazně se podílel na koncepci Zlína jako zahradního města a realizoval zde klíčové stavby jako Velké kino, radnice nebo Památník Tomáše Bati, který je považován za jeho nejvýznamnější dílo. Je pohřben na Lesním hřbitově ve Zlíně.
Tomáš Baťa (1876–1932) – švec, podnikatel, starosta Zlína. V roce 1894 založil se sourozenci ve Zlíně firmu Baťa, kterou díky inovacím ve výrobě, řízení i sociální politice proměnil ve světově významný podnik. Inspirován americkým průmyslem zavedl moderní metody řízení a vytvořil model firemního města s důrazem na vzdělávání, zdraví a kulturu zaměstnanců. V roce 1923 se stal starostou Zlína a svými aktivitami položil základ jeho přeměny v moderní průmyslové a urbanisticky promyšlené centrum. Tragicky zahynul při leteckém neštěstí v roce 1932.
Zpět na všechny články
149