V Alternativě budou k vidění obrazy Jana Kobzáně

Zlín – Letos uplyne 60 let od úmrtí valašského malíře, grafika, spisovatele a také tvůrce prvního baťovského loga Jana Kobzáně. Jeho rozsáhlé dílo připomene výstava Obrazy malíře Jana Kobzáně, kterou od 5. do 28. února hostí zlínský kulturní institut Alternativa.

Vystavovaná díla vybral a k sestavení poutavé expozice poskytl kurátor Marek Kalinec.

„Jsem rád, že se nám podařila výstava zrealizovat právě ve Zlíně, kde Jan Kobzáň určitou část svého života žil a pracoval, a také patřil k výrazným osobnostem zlínského předválečného kulturního dění. Dokonce jeho žena pochází z Mladcové. Navíc, specielně pro tuto výstavu se nám podařilo zajistit i některé obrazy, které budou pro veřejnost vystaveny vůbec poprvé,“ uvedl Marek Kalinec.

Vernisáž výstavy se koná 5. února v 17 hodin. O hudební vystoupení se postará vnučka Jana Kobzáně cimbalistka Bronislava Dočkalová. Svoji účast na zahájení výstavy přislíbila i umělcova dcera Jana Dočkalová-Kobzáňová, která je rovněž malířkou.

Jan Kobzáň se narodil v Liptále, do chudé rodiny těžce pracujících pasekářů a dřevařů. Láska k rodnému valašskému kraji předávaná rodiči, spolu s dramatickými příběhy tvrdého valašského života, které jako chlapec slýchal, poskytla základ jeho budoucí tvorby umělce. Životní směr mu však definitivně určilo až setkání s Tomášem Baťou, který v něm rozpoznal talent a poslal ho studovat na Umělecko průmyslovou školu do Prahy. Po návratu z Prahy Jan Kobzáň pracoval v reklamním oddělení firmy Baťa, ale časem se vydal na samostatnou umělecko dráhu a věnoval se práci výtvarníka a ilustrátora. S firmou ale léta externě spolupracoval a do její historie se dokonce zapsal jako tvůrce loga Baťa, které se v téměř nezměněné podobě užívá dodnes.

K nejoblíbenějším tématům, které Jan Kobzáň výtvarně zvěčňoval patřily krásy Valašska s jeho zbojníky a historická témata – především pak lidový odboj a folklor. Právě výjevy ze života na Valašsku dominují i převážné většině obrazů na únorové výstavě v Alternativě.

Jan Kobzáň byl rovněž významným regionálním spisovatelem a sběratelem valašského folklóru, pověstí a pohádek. Mezi jeho nejobdivuhodnější literární dílo patří knihy O zbojníkoch a pokladoch z Moravského Valašska, U počátku vod a Zbojnický testament. Živě se zajímal o národopis, začal vytvářet dokumentární studie mizejících tradic. Cenné jsou především krojové, etnografické a typologické studie. Významné místo v jeho tvůrčí činnosti zaujímaly sgrafity, dochované na veřejných budovách a obytných domech zejména na Valašsku.