Dílo architekta Zdeňka Plesníka připomene výstava

Rozsáhlé dílo zlínského architekta Zdeňka Plesníka ukáže výstava v Galerii 2. patro na radnici. Bude zahájena vernisáží v úterý 2. září v 16:00 a potrvá do konce měsíce.

U příležitosti stého výročí od narození architekta Zdeňka Plesníka budou představeny jeho stěžejní práce pro Zlín, jako jsou například vily Jiřího Hanzelky, Zdeňka Lišky, Miroslava Zikmunda, domy Kancelářských strojů, Dopravního podniku, Fotografie, Centroprojektu a jiné. Prezentovány budou také stavby mimozlínské, které ukazují šíři a kvalitu tvorby tohoto zlínského architekta.

„Právě prostřednictvím takovýchto osobností architektů spojených se Zlínským krajem bychom chtěli ukázat alespoň část moderní architektonické tvorby XX. století v regionu, který se může pochlubit bohatým architektonickým kulturním dědictvím,“ uvedla Eva Henkrichová z Kotěrova centra architektury.

V závěru roku bude výstava také v architektově rodišti ve Valašském Meziříčí a v příštím roce v Praze a v dalších městech, které Plesníkova tvorba obohatila

Expozice bude doprovázena komentovanými prohlídkami a besedami a také procházkami po zlínských stavbách.

Valašskomeziříčský rodák, architekt Zdeněk Plesník, se narodil v roce 1914. Architekturu studoval v letech 1933–1937 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Pavla Janáka; v roce 1936 krátce pracoval u Jaromíra Krejcara na soutěžním projektu československého pavilonu pro výstavu v Paříži.

Krátce po zahájení studia na Akademii výtvarných umění v roce 1939 byl zatčen a rok vězněn spolu s dalšími českými studenty v koncentračním táboru v Oranienburgu. V letech 1941–1945 pracoval ve filmových ateliérech ve Zlíně a po válce, v roce 1946, studium v Praze dokončil.
Během školní praxe ve Stavebním oddělení firmy Baťa v letech 1937–1939 se důvěrně seznámil se standardní litou železobetonovou skeletovou konstrukcí ve stadiu jejího bezvýhradného uplatnění. Nadchl se pro její užitné vlastnosti, rytmické členění souvislého prostoru, princip redukce výrazu i pro další možnosti využití systému a po návratu do Zlína v roce 1948 se účastnil spolu s dalšími (M. Drofa, J. Holeček, V. Karfík, V. Kubečka, M. Totušek, J. Voženílek) poválečné etapy variací na dané téma.

Navrhl řadu průmyslových staveb, veřejných i administrativních budov, škol a mnoho rodinných domů. Projektoval například strojírenský závod MEZ v Hulíně, Centroprojekt ve Zlíně, rozhlasový vysílač a tiskárnu v Pekingu, Oděvní závody v Prostějově, závod Tesla v Litvínově, hvězdárnu ve Valašském Meziříčí, administrativní budovy Zbrojovky ve Vsetíně a další. Zanechal po sobě ve Zlíně také tři významné vilové počiny – přestavbu vily pro cestovatele Miroslava Zikmunda, vilu pro jeho společníka Jiřího Hanzelku a vilu pro skladatele Zdeňka Lišku. Zemřel v roce 2003 v devětaosmdesáti letech.

Výstavu připravilo nakladatelství FOIBOS BOOKS ve spolupráci s Kotěrovým centrem architektury a městem Zlínem.