Památník T. Bati. Hledají se správné dveře

Zlín – Hledání financí. Právě v této fázi se nachází projekt obnovy Památníku Tomáše Bati. Podle odhadů bude potřeba až 70 milionů korun. Většinu z nich chce radnice zajistit z dotací. Své příspěvky ale posílají i dárci.

„Snažím se otevřít ty správné dveře, tak, abychom potřebné peníze získali. Jen z rozpočtu města této nejcennější zlínské budově původní vzhled a účel nevrátíme,“ uvědomuje si primátor Miroslav Adámek, který jedná s několika ministerstvy a čeká i na případné evropské dotace. S žádostí o pomoc oslovil i prezidenta Miloše Zemana, který si k projektu vyžádal i veškeré podklady.

Pomoci s obnovou Památníku T. Bati může i veřejnost nebo instituce a to v rámci sbírky nazvané Zlíňané sobě. Přestože je projekt stále ještě v počátcích, tři dárci poslali na účet celkem 144 tisíc korun. Nejvyšší částkou, rovnými 100 tisíci korun, přispěla Teplárna Otrokovice. „Vloni jsme přispěli na opravu dětského hřiště na základní škole ve Zlíně-Malenovicích, letos poskytneme peníze na obnovu Památníku Tomáše Bati,“ řekl předseda představenstva Teplárny Otrokovice Petr Jeník. „Moc si příspěvku Teplárny Otrokovice vážíme a děkujeme za něj. A mohu všechny ujistit, že tyto peníze půjdou na dobrou věc, stejně jako ostatní dary. Budova, ve které obnovíme památník, je klenotem našeho města a nejen jeho, svým významem je srovnávána například s brněnskou vilou Tugendhat,“ upozornil Miroslav Adámek.

Do sbírky mohou zájemci přispět budou poukázáním částky prostřednictvím Darovací smlouvy, nebo přímo na bankovní účet 55515222/0800.

Zatímco u vnějšího vzhledu budovy není pochyb, že se vrátí do podoby z 30. let minulého století, o vnitřním uspořádání a náplni se debaty ještě vedou. Pojednávat o něm bude i workshop, který se v budoucím památníku uskuteční 16. června.

Památník Tomáše Bati, 1933

Autor: František Lydie Gahura

V roce 1933 byla zahájena výstavba Památníku Tomáše Bati, který uzavírá stoupající parkový prospekt mezi internáty. Podle původního návrhu měl celý komplex obsahovat skupinu budov studijně vzdělávacího charakteru,vrcholících na ose parku objektem Památníku Tomáše Bati, který zahynul v roce 1932 při letecké katastrofě. Došlo však jen k částečné realizaci objektu Památníku a dvou studijních ústavů. I zde se uplatňoval typový skelet výrobní budovy s variabilní dispozicí etáže. Tvárnost železobetonového skeletu využil architekt Gahura k zajímavému řešení interiérů i exteriérů s působivými hladkými průběžnými zasklenými plochami. Památník Tomáše Bati, nejpůsobivější architektonické dílo F. L. Gahury, je moderní parafrází staveb vrcholné gotiky: jen opěrný systém a barevné vitráže, jen železobetonový skelet a sklo. V roce 1954 byl památník přestavěn (akademický architekt J. Staša) na Dům umění a vznikly zde prostory galerie výtvarného umění a zlínské filharmonie. V roce 2009 objekt z větší části opustila Filharmonie Bohuslava Martinů, v roce 2013 Krajská galerie výtvarných umění. V následujících letech město Zlín začalo intenzivně pracovat na konceptu rekonstrukce Památníku T. Bati do původní podoby.