Autorství přestavby počátkem 19. století je připisováno holešovskému staviteli Goluškovi.
Kostel stojí na místě středověké stavby, jeho nejstarší částí je pravděpodobně zdivo věže (P. A. Červinka zmiňuje zvýšení věže již v r. 1566). Starší kostel byl orientován ve východo-západním směru a věž stála mimo něj. Při přestavbě počátkem 19. století byla postavena nová větší loď tak, aby se věž dostala do čela stavby. Na tuto přestavbu věnoval peníze baron Klaudius Bretton a jeho žena Cecilie Magnisová, které připomíná erb nad vchodem. Dochovaná úprava fasád je zřejmě o něco mladší (snad z poloviny 19. stol.), malířská výzdoba stropu je z počátku 20. stol. (vídeňský malíř Schmidt), liturgická úprava a radikální zásahy do interiéru jsou z r. 1969-70 (F. Peňáz, mozaiky vytvořil A. Klouda). Pozoruhodná je křížová cesta od Karla Stádníka.
Objekt je od roku 2001 zapsán na Seznam nemovitých kulturních památek.