menu
zavřít

Zlín vzpomínal na Jana Antonína Baťu. Zemřel před 55 lety

21. 8. 2020

Aktuality

4

Zlín – Tichou vzpomínku věnovalo statutární město Zlín úspěšnému zlínskému průmyslníku Janu Antonínu Baťovi.

Jan Antonín Baťa mezi spolupracovníky

Zlín – Tichou vzpomínku věnovalo statutární město Zlín úspěšnému zlínskému průmyslníku Janu Antonínu Baťovi. Pietního aktu s položením květin u jeho sochy v Univerzitním parku se zúčastnili představitelé města, Nadačního fondu J. A. Bati i členové Klubu absolventů Baťovy školy práce. Jan Antonín Baťa zemřel v Brazílii 23. srpna 1965 ve věku 67 let.

Jan Antonín Baťa pochází z Uherského Hradiště, kde se narodil 7. března 1898, z druhého manželství Antonína Bati staršího. V útlém dětství přišel o otce, proto si ho ještě coby školáka vyžádal starší bratr Tomáš Baťa k sobě do fabriky. Ve Zlíně Jan Antonín vyrůstal pod Tomášovým takřka otcovským dohledem, tady dokončil základní školu, a poté coby učeň nastoupil ve čtrnácti na praktický výcvik do továrny. V průběhu let prošel všechny výrobny v továrně, vyučil se řadě profesí a získával praxi v zahraničí. Později už úzce spolupracoval na vedení podniku, řídil zásobování a zakládání zahraničních poboček rodinného podniku.

Po tragické smrti jeho bratra Tomáše Bati v roce 1932 se stal Jan Antonín Baťa jeho nástupcem. Světové obuvnické impérium Baťa ve Zlíně převzal a úspěšně podle baťovských idejí a ve spolupráci s výkonnými řediteli firmy rozvíjel. Baťovy závody byly v té době na vrcholu prosperity; rozrostl se počet poboček a obchodů v zahraničí, a vyrábělo se v nových oborech. Za Janova vedení se produktivní Zlín stává také městem umění – byl například založen Studijní ústav, Škola umění a založena tradice přehlídek moderního umění – Zlínské salony.

Jan Baťa byl výjimečný trochu svérázný člověk, pokračovatel v díle svého nevlastního bratra Tomáše Bati – zakladatele. Z historie je známo mnoho příkladů, že se podařilo významným podnikatelům vybudovat velké dílo, ale jejich následovníkům se je podařilo zničit. Touto cestou nešel Jan Baťa. On dobře využil zavedenou organizaci a všechny řídící metody a pokračoval v zakladatelově díle tak, že jej přivedl k dalšímu rozvoji. Převzal a využil také již osvědčené spolupracovníky Tomáš Bati - zakladatele. O velkých schopnostech Jana Antonína Bati svědčí jeho zanechané dílo v Jižní Americe,“ uvedl absolvent Baťovy školy práce Zdeněk Rybka.

Nástup druhé světové války a další události Janovi zásadně změnily život. Dne 13. března 1939 opustil Československo a odletěl se svými blízkými do Británie a později do Ameriky. Po druhé světové válce byl obviněn a odsouzen za údajnou spolupráce s nacisty k 15 letům vězení a propadnutí majetku. Marně se pokoušel očistit své jméno.

Nikdy jsem neudělal nic proti národu. Mým cílem je vrátit se do Zlína a sloužit národu," uvedl Jan Antonín Baťa v jednom ze svých dopisů československým úřadům.

I s početnou rodinou se v té době uchýlil do Brazílie, kde v nepřístupných džunglích zakládal nová města podle vzoru Zlína; jsou jimi Matto grosso, Bataypora, Mariapolis a Batatuba a zároveň založit řadu nových obuvních a jiných společností. Jedním z jeho největších děl je most přes řeku Paraná, který spojuje brazilské státy Mato Grosso do Sul a Sao Paulo.

„Děda byl vizionář. Místa vybíral strategicky s ohledem na další rozvoj a propojení s okolím. Města byla jádra oblastí, které se měly rozvíjet a propojovat. Se svým týmem měli malé letadlo, ze kterého sledovali, kde je řeka. Sekerami v džungli otevírali cesty, aby se k místu dostali. Jako první se pak uspořádala mše svatá a v tom místě pak postavili kostel,“ popsala vnučka Jana A. Bati Dolores Ljiljana Bata Arambasic

Jan Antonín Baťa byl v roce 1957 za své uskutečněné kolonizační projekty navržen na Nobelovu cenu míru, nicméně se kandidatury vzdal ve prospěch brazilského kandidáta. Za svoji činnost v Brazílii dostal také ocenění od papeže. V loňském roce 28. října 2019 byl Jan A. Baťa českým prezidentem oceněn Státním vyznamenáním in memoriam, Řádem bílého lva.

Je málo známo, že Jan Antonín Baťa kromě hospodářských studií a technických knih napsal řadu cestopisů, románů i poezie, které jsou prozatím v rodinném archivu.

Rodina Jana Antonína Bati léta bojovala za obnovu soudního řízení a očištění podnikatelova jména. Satisfakce se dočkala až po šedesáti letech. To, když soud rozhodl, že Jan Antonín Baťa byl nevinný, a nikdy odsouzený být neměl. Ke zrušení původního rozsudku došlo dne 15.11.2007.

Jan Antonín Baťa byl ženatý s Marií Gerbecovou (dcerou zlínského lékaře Rudolfa Gerbece); v manželství se jim narodilo pět dětí, jejichž potomci žijí v Severní a Jižní Americe.

 

 

 

 

Nejnovější videoreportáže

Z facebooku

#SledujZlin

Aplikace Mobilní rozhlas

Chcete dostávat do svého mobilu či mailu upozornění na blížící se nebezpečí, odstávky, poruchy a výpadky energií, ankety, pozvánky na kulturní a sportovní akce?

Více informací o aplikaci

App Store Google Play

© 2022 Magistrát města Zlína
všechna práva vyhrazena

Podněty k webovým stránkám
Kontakt: webmaster@zlin.eu

Podněty k webovým stránkám
Kontakt: webmaster@zlin.eu

logo EU

Nahoru