Extrémní klimatické jevy

BOUŘKA 

Bouřka vzniká nejčastěji v letních dnech, zejm. v odpoledních a večerních hodinách. Bývá doprovázena blesky, přívalovými dešti, silným nárazovým větrem a často také krupobitím. Největší riziko představují právě blesky, které jsou každoročně zdrojem požárů a také příčinou zranění (popálení) či usmrcení osob. Přívalové deště, které doprovázejí bouřku, jsou ve většině případů krátkodobého charakteru. Občas mohou být tyto srážky mimořádně intenzivní, kdy voda nestačí z ohrožené oblasti normálně odtéct. To má za následek vznik tzv. přívalových „bleskových“ povodní. Nárazový vítr je nebezpečný svým působením na předměty, které nás obklopují. Důsledkem jsou např. pády stromů, sloupů nebo drátů elektrického vedení, částí budov apod., což může způsobit zranění osob. Co se týče krupobití, to představuje nebezpečí zejména tehdy, vyskytují-li se kroupy o průměru větším než dva centimetry. Ty mohou způsobit vážná zranění osob, zvířat a hmotné škody na majetku.

Jak poznáte, že se blíží bouřka:

Znakem blížící se bouřky je zpravidla horko, dusno, tvoří se charakteristické mraky, zvedá se vítr, z dálky je slyšet hřmění a jsou vidět blesky.  

Co dělat pokud jste doma:

• zkontrolujte uzavření všech oken a dveří,
• upevněte nebo schovejte volně položené předměty,
• odveďte do bezpečí zvířata,
• ukryjte automobil,
• odpojte anténu z televize a elektrické spotřebiče od sítě (mimo ledničky a mrazničky),
• připravte se na možný výpadek elektrického proudu (svítilna, svíčka a zápalky).

Zdržujte se dále od oken, elektrospotřebičů, zásuvek, telefonu, kamen a vodovodu. Blesk se může šířit elektrickou a telefonní sítí, vodovodními trubkami i trubkami ústředního topení. Raději proto při bouřce netelefonujte, nepoužívejte PC, neumývejte nádobí a nekoupejte se.

Co dělat pokud jste v přírodě:

• nezdržujte se na otevřených a vyvýšených místech v krajině,
• vyhledejte co nejnižší polohy (údolí) - pozor však na přívaly vody,
• pokud nemáte možnost dostat se rychle dolů, zaujměte co nejnižší polohu (nelehejte si však na zem!), je nutné mít se zemí co nejmenší kontakt - dřepněte si „na bobek“, nohy mějte co nejblíž u sebe, ruce u těla, hlavu schovejte mezi ramena a zavřete oči,
• pokud je vás více, nebuďte v tělesném kontaktu, ale držte se dál od sebe, eliminujete tím riziko zasažení skupiny bleskem,
• neschovávejte se pod vzrostlými stromy, skalními převisy, vstupy do jeskyní, šachet apod.,
• bezpečný není ani pobyt ve staveních bez hromosvodu (chatky, dřevěné boudy), ve stanu (stanové tyčky přitahují blesky) a v otevřených stavbách (altánek, autobusová zastávka, skleník, garáž bez vrat, zříceniny hradů apod.),
• nebezpečné je také zdržovat se v blízkosti vodních toků nebo vodních ploch,
• nedotýkejte se a ani nebuďte v blízkosti kovových předmětů (žebříky, ocelová lana, zábradlí, plot apod.)

Pokud jste utrpěli nějakou materiální škodu, pečlivě si vše zdokumentujte (fotoaparát, kamera) pro potřeby pojišťovny (náhrada škody).

SILNÝ VÍTR A TORNÁDO 

Směr a rychlost větru je ovlivněn tvarem terénu, nejvyšší rychlost je zejm. na horách. Při vysokých rychlostech se vítr projevuje zejména svými destruktivními účinky (způsobuje velké škody na majetku, v lesích a v elektroenergetice). Je příčinou řady úrazů či usmrcení osob způsobených padajícími či letícími předměty. Silný vítr také ztěžuje pohyb a dýchání a odnímá teplo, takže pociťujeme větší zimu. Nebezpečné rychlosti větru se u nás vyskytují zejména v zimním období anebo při bouřkách.

Tornádo je silně rotující vír mající tvar nálevky a během své existence se alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody.

Co dělat, pokud jste doma:

Zkontrolujte uzavření všech oken a dveří a v blízkosti domu (na zahradě) uschovejte nebo upevněte volně položené předměty, odveďte do bezpečí zvířata, ukryjte automobil do garáže. Zdržujte se dále od oken. V případě tornáda si najděte bezpečnou místnost v nižších podlažích nebo ve středu budovy. I když je tornádo na první pohled atraktivní jev, nikdy neopouštějte domov a neotvírejte okna kvůli lepšímu výhledu! Tornádo vás snadno může připravit o život.

Co dělat, pokud jste v přírodě:

Dávejte pozor na pády drátů elektrického vedení na zem. V žádném případě se jich nedotýkejte a ani se k nim nepřibližujte. Velké nebezpečí hrozí od předmětů unášených větrem (střešní tašky, plechy a další pevné a ostré předměty), snažte se tedy najít úkryt pod pevným přístřeškem. Pozor v lese - hrozí pád nestabilních stromů. V lese buďte opatrní i ve dnech po silném větru, protože stromy mohou padat.

V případě tornáda se snažte co nejrychleji dostat z jeho dosahu. Pokud není v blízkosti pevná budova, utíkejte kolmo na směr, kterým se tornádo pohybuje, případně vyhledejte úkryt např. v příkopech či jiných terénních nerovnostech.

Pokud jste utrpěli nějakou materiální škodu, pečlivě si vše zdokumentujte (fotoaparát, kamera) pro potřeby pojišťovny (náhrada škody).

EXTRÉMNÍ VEDRO A SUCHO 

OBECNÉ RADY:

• omezte co nejvíce pobyt venku, zejména kolem poledne a v odpoledních hodinách,
• vyvarujte se jakékoli tělesné zátěže,
• hodně pijte (3 a více litrů nejlépe neslazené vody),
• používejte opalovací krémy s vysokým UV filtrem, sluneční brýle a hlavu si chraňte pokrývkou,
• lehce se oblékejte,
• pozor na používání klimatizace - vysoké rozdíly mezi klimatizovaným a venkovním prostředím mohou způsobit zdravotní potíže,
• myslete také na děti a domácí mazlíčky, které v žádném případě nenechávejte v zaparkovaných vozidlech,
• velmi nebezpečné je skákat rozehřátý do studené vody, mohou hrozit svalové křeče nebo i srdeční kolaps,
• nenechávejte v automobilu hořlavé a výbušné předměty (zejm. zapalovače a spreje), může dojít k jejich samovznícení nebo výbuchu.

Je-li ČHMÚ vydána výstraha na nebezpečí požárů, vyvarujte se rozdělávání ohně kdekoli v přírodě i doma na zahrádce, kouření, nepoužívejte zapalovače a další zdroje otevřeného ohně. 

SILNÝ MRÁZ A NÁMRAZOVÉ JEVY

Silný mráz i prudké poklesy teplot jsou charakteristické pro zimní měsíce. Pod slovním spojením „námrazové jevy“ jsou schovány ledovka, náledí a námraza. Často jsou tyto pojmy zaměňovány anebo jsou chybně považovány za totožné. Liší se zejména způsobem vzniku. Jejich společným znakem jsou však následky, a to především problémy v dopravě, elektroenergetice a v neposlední řadě ohrožují také zdraví osob.   

Námraza            

Námraza vzniká zamrzáním kapek mrznoucí mlhy při jejich styku s povrchy (země, objektů) o teplotě pod bodem mrazu. Narůstá tím rychleji, čím vyšší je rychlost větru. Největší problémy způsobuje především v elektroenergetice, kdy může pod tíhou ledové vrstvy docházet k pádu drátů elektrického vedení. To může vést k lokálním výpadkům elektrické energie a problémům v městské hromadné dopravě (zejména u prostředků závislých na elektrické energii - tramvaje a trolejbusy).

Ledovka

Ledovka vzniká tehdy, když na prochlazený zemský povrch (i na dráty elektrického vedení, větve stromů apod.) dopadají kapky deště, které okamžitě zamrzají a tvoří tak průhlednou vrstvu ledu s hladkým povrchem. Kromě deště může problémy způsobit i mrznoucí mrholení.

Náledí                 

Náledí vzniká postupným mrznutím nepřechlazených kapek deště na zemském povrchu. Může vznikat rovněž zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu, jestliže teplota klesne pod bod mrazu. Náledí značně komplikuje dopravu, protože tenká vrstva ledu může být překryta sněhem a pro řidiče takřka neviditelná.

OBECNÉ RADY

Při silných mrazech:

• především malé děti, staří a nemocní lidé by neměli ven vůbec vycházet, a když, tak jen velmi krátkodobě,
• je nezbytné chránit se teplým oblečením (ideálně ve více vrstvách), pokrývkou hlavy, šálou, rukavicemi a kvalitní zimní obuví, dbejte zejména na důkladnou ochranu uší, nosu a prstů na rukách a nohách,
• pocitu chladu předejdete tělesným pohybem,
• pijte teplé nápoje a vyvarujte se požívání alkohol.

Při výskytu námrazových jevů:

• pokud to není nezbytně nutné, nikam nevycházejte ani nevyjíždějte a zůstaňte raději doma,
• při chůzi po zledovatělém povrchu buďte opatrní, používejte kvalitní zimní obuv, přidržujte se zábradlí, dávejte pozor na padající rampouchy ze střešních okapů a kusy námrazy ze stromů, stožárů, drátů elektrického vedení, apod.,
• jízdu vozidlem přizpůsobte stavu a povaze vozovky a pohybujte se maximálně opatrně, sledujte předpověď počasí a dopravní zpravodajství,
• buďte připraveni na zpoždní vlaků, prostředků městské hromadné dopravy a na omezení v letecké dopravě.

SNĚHOVÁ KALAMITA

Dlouhodobé intenzivní sněžení má za následek řadu nepříjemných situací. Kromě vzniku lavin na horách, možného přerušení dodávek elektrické energie, škodách na vegetaci nebo poškození střech budo vahou sněhu představuje vydatné sněžení největší komplikace zejména pro řidiče. Je-li sněžení doprovázeno větrem, vznikají tzv. sněhové jazyky a závěje. To vede k nesjízdnosti komunikací a uvíznutí vozidel ve sněhu až na několik hodin.

Pokud plánujete cestu do horských oblastí, mějte ve vozidle také sněhové řetězy. Pokud je vydaná výstražná informace např. na sněhovou bouři, sněhové jazyky či závěje, zvažte, jeslti musíte na cesty vyrazit. Pokud ano, počítejte s možnými komplikacemi a také s delším dojezdovým časem. Sledujte předpovědi počasí a dopravní zpravodajství. Jízdu přizpůsobte stavu a povaze vozovky a myslete také na to, že v zimních měsících je kratší den, cestu plánujte tedy tak, abyste se do cíle dostali nejlépe za světla. Jelikož se můžou objevit nepředvídatelné komplikace, vybavte se na cestu drobným občerstvením, pitnou vodou a teplým oblečením navíc.

Pokud na silnici uvíznete, postarejte se o to, aby byl váš vůz vidět (zapněte výstražná světla, umístěte výstražný trojúhelník). Jestliže váš vůz překáží provozu, informujte policii (linka 158). V případě, že je komunikace zcela zatarasena vozidly a hrozí, že budete muset zůstat několik hodin ve voze, šetřete pohonnými hmotami. Vypněte veškeré zbytečné spotřebiče (klimatizace, rádio, světla) a pouze topte motorem. Pokud vám dochází pohonné hmoty, motor zapínejte jen na nezbytně nutnou dobu k vytopení vozu. Čekejte klidně v autě na příjezd záchranářů.