Jižní Svahy

jsou z hlediska stanovení podmínek pro revitalizaci bytových domů (BD) rozděleny do 2 etap, do tzv. I. etapy (jihozápadní část Jižních Svahů) a II. etapy.

byla realizována v letech 1970 až 1980. Je ojedinělým fenoménem v kontextu doby svého vzniku a z hlediska urbanisticko-architektonické koncepce přesahuje regionální význam. Ne náhodou bylo sídliště pracovníky UNESCO v r. 1981 hodnoceno jako jedno z nejlepších v republice. Na koncepční řešení sídliště bylo vypsáno výběrové řízení, vítězný návrh architektů Šebestiána Zeliny a Jiřího Gřegorčíka se stal podkladem pro další zpracování. Urbanistická koncepce vychází ze zásady vytvořit dobré životní prostředí obytného celku, respektuje při tom krajinný reliéf, navazuje na pozitivní charakteristické rysy zlínského urbanismu. Strukturu urbanistického návrhu I. etapy sídliště ovlivnila do značné míry složitost terénní konfigurace a obtížné dopravní napojení na město. Jako nejvhodnější byla shledána zástavba bodovými domy, které se nejlépe vypořádají s terénem i s orientací ke světovým stranám. Ústředním motivem je z urbanistického hlediska 13. podlažní bytový dům (segment) s výrazným zaoblením deskové hmoty a čtyři obytné bloky, koncipované do tvaru písmene L, s podzemním parkováním. U těchto pětipodlažních objektů je pozoruhodným a ojedinělým motivem zešikmení fasád s lodžiemi a jejich keramické obložení. Bodové domy mají 5 až 7 podlaží, vzhledem k osazení ve svahu se jeví z různých pohledů s jiným počtem podlaží. U této formy bodové zástavby lze hovořit o kontextu se zástavbou rodinnými domy z režného zdiva v městských čtvrtích Letná, Podvesná, Zálešná, vzniklých v meziválečném období minulého století a charakterizujících typický zlínský urbanismus zahradního města, byť se měřítkem jedná o jinou situaci. Základní skladbu bytových domů doplňují domy terasové a skupiny individuální výstavby.  

Při stanovení podmínek pro revitalizaci je nutné klást důraz na zachování kvalitní panelové výstavby 1. etapy, která má v kontextu doby vzniku vysokou urbanistickou a architektonickou hodnotu. Z těchto důvodů je s mírnými odchylkami regulována zástavba jednotně pro celou tuto lokalitu. Jde o opětovné použití cihelných pásků při zateplování domů, o barevnost omítaných ploch (původních betonových panelů), obnovu balkonů, resp. lodžií a jejich zasklívání.

V textu byly použity citace

• z knihy Ing. arch. Pavla Nováka Zlínská architektura 1950 – 2000,
• odborné stanovisko k urbanistické a architektonické hodnotě zástavby tzv. 1. etapy obytného souboru Jižní Svahy ve Zlíně autorizovaného architekta Ing. arch. Karla Doležela.