Theodor Vavruša

(* 16. 8. 1880 Zlín-Kudlov, † 25. 3. 1948 Zlín)

duchovní

Narodil se v rodině kudlovského hostinského Josefa Vavruši a jeho manželky Rosalie, která byla sestrou olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Po absolvování uherskohradišťského gymnázia odešel na popud svého strýce studovat teologii do Říma. Po vysvěcení na kněze v srpnu 1905 sloužil první mši ve Zlíně. Následně vykonával funkci sekretáře svého strýce Theodora Kohna, který po nucené rezignaci na funkci olomouckého arcibiskupa dlel od roku 1904 až do své smrti v roce 1915 ve štýrském Ehrenhausenu. Zlínským farářem se Theodor Vavruša stal roku 1926, když se o uvolněné místo přihlásil na výzvu patrona kostela barona Štěpána Haupta. Rychle se mu podařilo překonat počáteční nedůvěru rodiny Baťů a postupně mezi nimi vznikl přátelský vztah. Při pohřbu Tomáše Bati 14. července 1932 celebroval zádušní mši v kostele sv. Filipa a Jakuba. V té době patřila zlínská farnost k největším v rámci olomoucké arcidiecéze a kromě Vavruši zde například roku 1935 sloužilo dalších šest kněží. V pastorační práci zaváděl nové metody výuky náboženství, baťovským dělníkům vycházel vstříc sloužením mší mimo prostory kostela. Roku 1936 jej papež Pius XI. jmenoval monsignorem a o rok později se s ním osobně setkal v čele zlínské delegace u příležitosti papežových osmdesátých narozenin. V březnu 1940 se stává zlínským děkanem. Za války je z rasových důvodů nucen místo faráře opustit a umírá měsíc po únorovém komunistickém převratu. Jeho pohřbu se zúčastnilo 48 kněží a několik tisíc občanů ze Zlína a okolí.

Zdroje: Arnošt ČERVINKA, Dějiny zlínské farnosti a farností okolních, Zlín 1990, s. 84, 93, 114, 124; Kamila NEČASOVÁ – David VALŮŠEK, Historie zlínských hřbitovů, Zlín 2006, s. 94–95.

Lípa - Keltský horoskop

Datum narození:
13.3. – 20.3.
14.9. – 22.9.

Poznámka:Keltové neurčovali příslušnost ke znamením podle skutečného narození, ale brali opravu podle data početí. Takže jestliže jsme např. narozeni tři týdny před plánovaným datem, musíme tyto tři týdny připočítat ke svému datu narození, abychom dostali odpovídající datum.

Přednosti: Trpělivost, vstřícnost, oblíbenost

Slabiny: Žárlivost

Varianty: Trnka, kopřiva, bazalka, chmel

Popis znamení

Lidé zrození pod vládou Lípy dosahují svých životních cílů poměrně rychle a snadno. Těžko říci čím to je, prostě mívají štěstí. Přitom sami mívají sklon k pohodlnosti a snaží se zařídit si pokud možno bezproblémový život. Vždy a za všech okolností se vyhýbají konfliktním situacím, nikdy nejdou do přímého střetu. Jsou to lidé kompromisu, mnohdy jsou ochotni k velkým ústupkům, jen aby si nekomplikovali život. Zároveň jsou však lidé Lípy velmi přizpůsobiví a schopní žít plný život i ve velmi skromných podmínkách.

Lidé spjatí s Lípou jsou vrození romantici a zejména v lásce snadno utíkají od životní reality k nesplnitelným snům. Rozpory mezi skutečností a vysněnými představami o ideálech jsou příčinou věčného vnitřního zápasu, který se v nitru každého z lidí Lípy odehrává. Ovšem snad právě díky jejich příslovečnému štěstí se dosti často stává, že jejich zdánlivě fantastické sny, které spřádají, dostávají reálný obsah.

I když jim dal osud do vínku životní úspěchy a uznání, v lásce už takové štěstí nemívají. Máte-li za manžela či manželku člověka Lípy, musíte počítat s její vrozenou žárlivostí. Je to vlastnost, kterou neumí odstranit, pouze více nebo méně skrývat. Pochopitelně, že přehnaná žárlivost komplikuje lidem Lípy značně život. Častější prohry v citové oblasti u nich mnohdy vedou k sebelítosti. Pokud se výjimečně některým Lípám nedaří ani v běžném životě, stávají se z nich osamělí podivíni, stranící se společnosti.

Lidé narození ve znamení lípy bývají mezi lidmi velice oblíbeni. Znají totiž umění naslouchat druhým, bývají neobyčejně trpěliví a vstřícní. Vysloveně jim dělá radost, mohou-li někomu pomoci, ať už slovem či skutkem, a bývá to obvykle pomoc naprosto nezištná.

Známé osobnosti   narozené ve znamení Lípy

Charakteristickým příkladem zrozenců lípy je dosud největší génius fyziky Albert Einstein, jehož „sny“ všichni považovali za nemožné. Mezi zrozence lípy patří také básník František Hrubín, jehož vztah k dětem jen potvrzuje to, co již bylo o lípách řečeno, dále spisovatelé Henrik Ibsen, Christa Wolfová, Agatha Christie a herečka Greta Garbo.

Autorem textu je teoretik a ufolog Vladimír Šiška (Keltské horoskopy)