Obrana státu

Obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.

Statutární město Zlín (jako obec s rozšířenou působností) se při zajišťování obrany státu před vnějším napadením podílí na plnění úkolů a povinností uložených zákony především v níže uvedených oblastech:

 1. Operační příprava státního území

Je souhrn opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva.

V rámci operační přípravy státního území se Magistrát města Zlína podílí, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny a navrhují způsob jejich ochrany v rámci operační přípravy státního území.

Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Zlín se nenachází objekty, které by z hlediska své funkce při zajišťování obrany státu měli strategický význam. Nachází se zde ale objekty jejichž význam pro území kraje a obcí ve správním obvodu ORP je zásadní. Evidence objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny a zároveň je důležité zachování jejich funkce při zajištění obrany ČR, je vedena v elektronické podobě v aplikaci APV ISM v níže uvedených kategoriích:

-  objekty k zabezpečení fungování státní správy a samosprávy na úrovni kraj a na místní úrovni - obce s rozšířenou působností, obce,
-  objekty k zabezpečení potřeb obyvatel, regionální úroveň - kraj,
-  objekty pro zachování funkcí kraje a obcí.

2. Dílčí plán obrany ORP Zlín

Je základním plánovacím dokumentem pro řízení a organizaci zajišťování obrany na území vymezeném správním obvodem ORP Zlín.

Koordinační roli při tvorbě dílčího plánu obrany ORP Zlín má Krajský úřad Zlínského kraje. Dílčí plán obrany zpracovávají a aktualizují jednotlivé ORP Zlín podle metodických pokynů Krajského úřadu Zlínského kraj, v souladu s nařízením vlády č. 139/2017 Sb., ze dne 19. dubna 2017, o plánování obrany státu.

Údaje obsažené v dílčím plánu obrany ORP Zlín, jsou konkretizované úkoly pro ORP Zlín, stanovené v „Dílčím plánu obrany Zlínského kraje“.

Dílčí plán obrany obsahuje souhrn opatření a postupů k všestrannému zabezpečení požadavků souvisejících s obranou státu za stavu ohrožení státu a válečného stavu na území správního obvodu ORP Zlín.

Zpracovává se v rozsahu a formě stanovené metodickými pokyny Zlínského kraje v souladu s „Metodickými pokyny pro zapracování a aktualizaci dílčích plánů  obrany“, vydanými Ministerstvem obrany ČR č.j. MO 173399/2018-3691 ze dne 21. srpna 2018 v písemné a elektronické podobě. Obě formy zpracování dílčího plánu obrany jsou si rovnocenné.

Obec s rozšířenou působností zpracovává dílčí plán obrany obce s rozšířenou působností, který po projednání v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností schvaluje její starosta.

Dílčí plán obrany ORP Zlín zahrnuje:

- plán činností zpracovatele při zajišťování obrany státu v míru, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu,
- plán odpovídajících sil a prostředků a plán jejich doplňování pro plnění úkolů zpracovatele na úseku obrany státu (obsahuje zejména přehled sil a prostředků v míru a přehled uvolněných a doplňovaných sil a    prostředků),
- katalogové listy k realizaci opatření Národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu v oboru působnosti zpracovatele,
- plán nezbytných dodávek (https://www.zlin.eu/hospodarska-opatreni-pro-krizove-stavy),
- přehled hlavních, záložních, chráněných a nechráněných krizových pracovišť,
- opatření k zabezpečení výběrového doplněné ozbrojených sil ČR a mobilizace,
- opatření k plnění úkolů operační přípravy státního území vycházejících z Plánu operační přípravy státního území ČR,
- plán povinné přípravy občanů k obraně státu ve správním obvodu obce s rozšířenou působností za stavu ohrožení státu a za válečného stavu,
- přehled objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny,
- přehled věcných prostředků (obsahuje zejména požadavek na určení věcných prostředků pro splnění úkolů ozbrojených sil ČR při zajištění obrany státu ČR, evidenci plných mocí vydaných pro zajištění            následné kontroly určených věcných prostředků a rozpis určených věcných prostředků podle druhu a množství na obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností),
- evidenci o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci (vyplňuje se až za válečného stavu a stavu ohrožení státu),
- evidenci vojáků v záloze navrhovaných ke zproštění výkonu mimořádné služby (obsahuje Vzor předběžné informace ke zproštění výkonu mimořádné služby),
- opatření, jimiž jsou vytvářeny nezbytné podmínky pro zajištění životních potřeb obyvatel a fungování státní správy a samosprávy,
- plán zajištění evakuace obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu Zlínského kraje (obsahuje Výpis z plánu evakuace obyvatelstva),
- úkoly obecních úřadů, spolupráce při plnění úkolů zajišťování obrany státu, plán školení obecních úřadů k zajišťování obrany státu a plán kontrol obecních úřadů k zajišťování obrany státu).

3. Zajištění odvodního řízení

Branná povinnost a odvodní řízení se provádí při vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu. Branná povinnost je povinnost státního občana ČR (od 18 do 60 let) plnit úkoly ozbrojených sil ČR a zahrnuje:

- povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení,
- vykonávat vojenskou činnou službu,
- plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.

Náklady spojené s brannou povinností hradí stát. Vojenská činná služba vykonávaná za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je mimořádná služba.

Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pokud zákon nestanoví jinak (dobrovolné převzetí branné povinnosti, nebo dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti). Osobě, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost ode dne nabytí tohoto občanství.

V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. Vláda stanoví nařízením podle potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se odvodnímu řízení podle ročníků jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace. Krajské vojenské velitelství zapíše k odvodnímu řízení občany v rozsahu stanoveném nařízením vlády. K provádění odvodů se zřizují u krajských vojenských velitelství odvodní komise. Magistrát města Zlína zajišťuje na vyžádání místnosti k provádění odvodního řízení, jejich vybavení, údržbu a technický provoz. Součástí odvodní komise je i zástupce Magistrátu města Zlína.

Občan je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaným Krajským vojenským velitelstvím, prokázat svoji totožnost a předložit doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti.

K odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby se nepovolávají poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu a ředitelé krajských úřadů.

4. Zproštění výkonu mimořádné služby

Vychází ze zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti ČR třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání za stavu ohrožení státu a válečného stavu, lze zprostit výkonu mimořádné služby. V době míru, za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu proto mohou zaměstnavatelé podávat pro své zaměstnance žádosti o zproštění, a to u krajského vojenského velitelství podle místa trvalého pobytu zaměstnanců.

V rámci informační podpory činností souvisejících se zproštěním byla ze strany Ministerstva obrany vytvořena aplikace Zproštění. Ta umožňuje zaměstnavatelům zpracovávat jmenné seznamy v elektronické formě a současně resortu Ministerstva obrany umožní tyto jmenné seznamy vyhodnotit metodou hromadného zpracování dat. V době míru se předpokládá zejména využití elektronické formy jmenného seznamu.

Statutární město Zlín zasílá každoročně aktualizovanou žádost o zproštění výkonu mimořádné služby za své zaměstnance formou Předběžné informace ke zproštění výkonu mimořádné služby Krajskému vojenskému velitelství Zlín. V žádosti o zproštění jsou uvedení zaměstnanci, kteří jsou vojáky v záloze, a současně jsou členy zvláštních orgánů - bezpečností rady, krizového štábu, složek integrovaného záchranného systému – městské policie Zlín a jednotky sboru dobrovolných hasičů JPOII/1 statutárního města Zlína. Vojáky v aktivní záloze, z hlediska úkolů a potřeb ozbrojených sil ČR Krajské vojenské velitelství nezprošťuje.

5. Další úkoly, povinnosti a pravomoci Magistrát města Zlína

- rozhoduje o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu podle druhu a množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu provádí rozpis          věcných prostředků podle druhu a množství na další obce ve svém správním obvodu stanoveném zvláštním právním předpisem (dále jen "obvod"),
- rozhoduje o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu, k pracovním výpomocím a k pracovním povinnostem        pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu; koordinují jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemi, Úřadem práce České republiky - krajskými pobočkami a na území        hlavního města Prahy s pobočkou pro hlavní město Prahu a dalšími správními úřady,
- podílí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,
- plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva nebo krajského úřadu,
- podílí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu,
- plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů kraje,
- ukládá správní tresty za nesplnění povinnosti,
- provádí výkon rozhodnutí,
- rozhoduje o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Dále na území města statutárního města Zlína (obce)

- zabezpečuje výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu,
- podílí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu,
- poskytuje potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených sil mimo území vojenských újezdů; sepisují škody způsobené právnickým a fyzickým osobám a škody způsobené na majetku obce, došlo-li ke      škodě v přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu.

Vztah zákona č. 222/1999 Sb., o zajištění obrany České republiky ke krizovému řízení

Ústřední správní úřady, správní úřady a orgány územních samosprávných celků jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů, informační systémy krizového řízení, provozované podle zvláštního právního předpisu, a jednotné geografické podklady v souladu se zvláštním právním předpisem. Vzájemnou spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo,

Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu mohou orgány krizového řízení nařizovat také opatření podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto zákonem,

Krizové plány zpracované podle zvláštního právního předpisu za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu tvoří samostatnou část plánu obrany státu.