Krizové řízení

Krizové řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a řešením krizové situace. Na krizové řízení je možno pohlížet ale i z hlediska širšího významu tohoto pojmu.

V širším významu se realizují v rámci krizového řízení opatření v oblasti obnovy a prevence, v užším významu se realizují opatření v oblasti přípravy (zejména krizové plánování), řešení krizové situace a likvidačních prací (dle Terminologického slovníku).

Orgány krizového řízení u statutárního města Zlína (obce s rozšířenou působností Zlín) jsou Primátor statutárního města Zlína a Magistrát města Zlína. 

Primátor statutárního města Zlína

Primátor zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí (Magistrát města Zlína, Rada města Zlína a Zastupitelstvo).

Dále řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. 

Za tímto účelem zejména:

• zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností,
• organizuje přípravu správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a podílí se na jejich řešení,
• schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností krizový plán obce s rozšířenou působností,
• zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce,
• zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách právního obvodu obce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
•  plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení.
  

Magistrát města Zlína

Za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací:

• poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
• plní úkoly podle krizového plánu obce s rozšířenou působností,
• vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, nouzového stavu a stavu ohrožení státu a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje,
• vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů, odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace.

Pro plnění uvedených úkolů je ze zákona u Magistrátu města Zlína zřízeno pracoviště krizového řízení, pracoviště je organizačně zařazeno pod Odbor kanceláře primátora - oddělení krizového řízení a obrany.  

Kontakty na pracovníky oddělení krizového řízení a obrany.

Zvláštní orgány u statutárního města Zlína

V souladu s § 106 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení) jsou zřízeny pro přípravu na krizové situace a jejich řešení a pro zabezpečení řízení ochrany před povodněmi zvláštní orgány obce s rozšířenou působností, které vykonávají v uvedených oblastech státní správu pro statutární město Zlín a správní obvod ORP Zlín.

Bezpečnostní rada ORP Zlín (dále jen „Bezpečnostní rada“)

Bezpečnostní rada je poradním orgánem primátora pro přípravu na krizové situace. Složení, četnost a obsah jednání Bezpečnostní rady upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení krizového zákona.

Bezpečnostní rada projednává a posuzuje:

• přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,
• Krizový plán ORP Zlín,
• vnější havarijní plán, pokud je schvalován primátorem ORP Zlín,
• finanční zabezpečení připravenosti ORP Zlín na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení ve správním obvodu ORP Zlín,
• závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v rámci správního obvodu ORP Zlín,
• stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace ve správním obvodu ORP Zlín,
• stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému dislokovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
• působ seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu ORP Zlín s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
• další dokumenty a otázky související s připraveností správního obvodu ORP Zlín na krizové situace a jejich řešení.

Bezpečnostní rada může mít nejvýše 8 členů, mezi ně patří náměstek primátora, tajemník Magistrátu města Zlína, příslušník Policie ČR, příslušník HZS kraje, zaměstnanec zařazený do Magistrátu města Zlína, který je tajemníkem Bezpečnostní rady a další osoby, které jsou nezbytné k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace. Předsedou je primátor, který jmenuje ostatní členy. V souladu s nařízením vlády se jednání Bezpečnostní rady uskutečňuje nejméně dvakrát ročně, místo jednání upřesňuje primátor před jednáním.

Složení Bezpečnostní rady

Krizový štáb ORP Zlín (dále jen „Krizový štáb“)

Krizový štáb je pracovním orgánem primátora statutárního města Zlína pro řešení krizových situací, projednává možnosti řešení krizové situace a navrhuje opatření primátorovi, a to zejména na základě podkladů členů Bezpečnostní rady a stálé pracovní skupiny Krizového štábu. Stálá pracovní skupina při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí.

Krizový štáb svolává a použije primátor v případě, že je:

• vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti ORP Zlín,
• vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti ORP Zlín nebo pro jeho část,
• použit primátorem ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
• k jeho svolání vyzván hejtmanem Zlínského kraje nebo Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,
• prováděno cvičení a jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému, nebo
• je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z výše uvedených podmínek.

Struktura a složení Krizového štábu je v souladu s § 13 a 14 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.  Předsedou krizového štábu je primátor, který jmenuje ostatní členy, těmi jsou:

• členové Bezpečnostní rady,
• členové stálé pracovní skupiny,
• nestálí členové Krizového štábu.

Členy stálé pracovní skupiny Krizového štábu jsou:

• tajemník Krizového štábu,
• pracovníci Magistrátu města Zlína,
• zástupci základních složek IZS,
• odborníci s ohledem na druh řešené MU nebo KS, (popř. starostové nebo jimi pověření zástupci událostí dotčených obcí v působnosti ORP Zlín) s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.

Struktura a složení Krizového štábu

Při aktivaci krizový štáb je jeho činnost nepřetržitá a na podporu jeho činnosti je automaticky vyčleněno samostatné tel. číslo 577 630 515 a speciální e-mailová adresa krize@zlin.eu.
V případě povodní povodne@zlin.eu Nepřetržitě je aktivovaná e-mailová adresa stalasluzbamp@zlin.eu, a tel. 577 630 501.

Povodňová komise statutárního města Zlína je zřízena Radou města Zlína k plnění úkolů při ochraně před povodněmi. Předsedou Povodňové komise statutárního města Zlína je primátor, který jmenuje její členy z členů zastupitelstva města Zlína a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Obsazení a aktualizace jednotlivých funkcí povodňové komise statutárního města Zlína jsou vedeny v Povodňovém plánu města Zlína uloženém na Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína a v dokumentaci Krizového plánu.

Povodňová komise ORP Zlín je zřizována primátorem pro účely řízení ochrany před povodněmi ve správním území ORP Zlín. Jmenování nových členů PK ORP Zlín provádí primátor. Obsazení a aktualizace osob jednotlivých funkcí v PK ORP Zlín jsou vedeny
v Povodňovém plánu ORP Zlín.

Problematiku ochrany před povodněmi řeší Odbor životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína.

Složení povodňové komise statutárního města Zlína a ORP Zlín.

Další zvláštní orgány

Skupina pro obnovu postiženého území u statutárního města Zlína a ORP Zlín se vytváří k řešení úkolů spojených s obnovou území města Zlína. V případě zasažení správního obvodu ORP Zlín je pravomoc této skupiny rozšířena i na správní obvod. Skupina může být aktivována i před vyhlášením krizového stavu, zpravidla v reakci na nutnost reagovat na následky rozsáhlých mimořádných událostí na území města nebo ORP, její činnost probíhá i po ukončení krizového stavu.

Složení skupiny pro obnovu postiženého území u statutárního města Zlína a ORP Zlín.

Městský operační štáb (dále jen „MOŠ“) je pracovním orgánem primátora statutárního města Zlína k řešení zimních nebo jiných kalamitních situací, kdy nepříznivý vývoj povětrnostní situace jako je dlouhodobé intenzivní sněžení, vytvoření náledí nebo námrazy, sněhová vánice, mrznoucí déšť apod., které způsobí nesjízdnost nebo neschůdnost místních komunikací, a které kapacitně a technicky nelze zvládnout běžnými službami a prostředky, vyžaduje okamžitý zákrok nad rámec normálních postupů k omezení osobní újmy, škod na majetku a životním prostředí. V čele MOŠ stojí věcně pověřený náměstek primátora. Činnost MOŠ se řídí „Plánem údržby města Zlína pro kalamitní stavy“, schváleným Radou města Zlína na příslušný rok.

Složení Městského operačního štábu statutárního města Zlína.